na věži katedrály holub
  pozoruje hemžení
  každý den v 7 ráno
  a nic se nemění

  nalámené střídky rudých chlebů
  sedí na domech
  a mech,
  ten věrný kamarádík dešťů
  prorůstá v okapech
  až dolů

  na místo, kde chodník nebojuje
  s kolejemi
  v tramvaji šofér mne si čelo "blbě je mi"
  a chleba s paštikou mu v brašně
  okorává

  mezi ulicemi modrošedá tráva
  jak plameny z pekel naší civilizace
  šašek vyhodil pět míčů do vzduchu
  hej výskot na place

  a děti juchají, pusinky olepené
  od kakaa z reklamního plastu
  a zbytek města umírává šťastný
  oči plné slibů, neónů a chlastu

  jen holub na věži
  se snaží nevidět
  kam míří hemžení
  to radši zcepení