Dílo #66907
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:04.10.2012 10:41
Počet návštěv:369
Počet názorů:10
Hodnocení:5 1

Kornoutky



  někteří lidé jsou uděláni jenom jednou
  jiné bůh zplácal z tisíce a sedmi kousků
  jednokusoví, když spadnou, zase se zvednou
  tisícokouscí balí nos od krve do ubrousků

  někde na této lidmi poprášené cestě
  tuláci bez rukávů sbírají v polích odpadky
  a pak se perou
  v plivancovém městě
  odejdou, až když není už čas na hádky

  podávám lidem nenápomocnou  ruku
  pro pocit sounáležitosti s jejich osoudky
  v karavaně tramvají pouliční rvačky mameluků
  chce se mi spát
  dětská ústa okusují už skoro prázdné zmrzlinové
  kornoutky

Názory čtenářů
04.10.2012 11:04
Stínohra
ta poslední
04.10.2012 11:30
patafyzik
ta první :)
04.10.2012 11:33
Andrew Maxwell
tak snad si někdo vybere i tu prostřední, aby jí to, chuděře, nebylo líto :-)))
04.10.2012 13:33
Seregil
Mě se to líbí jako celek moc!
04.10.2012 20:05
s.v.
Stínohra napsal(a):
ta poslední
patafyzik napsal(a):
ta první :)
sem pro prostřední. zásadně! :))
04.10.2012 20:05
s.v.
Andrew Maxwell napsal(a):
tak snad si někdo vybere i tu prostřední, aby jí to, chuděře, nebylo líto :-)))
někde na této lidmi poprášené cestě
tuláci bez rukávů sbírají v polích odpadky
a pak se perou
v plivancovém městě
odejdou, až když není už čas na hádky


je špičková!!!
05.10.2012 02:09
Mario Czerney
mně se nelíbí ani jedna :-)
05.10.2012 10:45
Andrew Maxwell
:-))) Mário dík, tož já su rád, žes mi také něco napsál :-)))
12.10.2012 16:44
olga
dětská ústa se skoro už prázdným zmrzlinovým kornoutem
hm..........
juiíí

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)