převrátil vítr vznášedla když broučci pluli proudem rozvodněné řeky
a ze tmy stromů vyrážejí žluté oči, kořeny a skřeky cesta je od toho, aby nás někam dovedla a lístky dubu půlené strakapoudem slouží jako plachta teď však mokrá vylezli na břeh a už se suší do mechu utírají dlaně, nožky i mnohdy neposlušné uši a pak zas na cestu až k domku stonožky který se v létě pokroutil vlivem slunečního horka cesta je od toho, aby nás někam vedla někdy nás vede za ruku jindy až na rozcestí držíme kormidla a plachty napínáme vstříc proudům času potkáme štěstí nebo neštěstí převrátil vítr vznášedla a broučci neplakali pak v cíli jedli buchty s povidly vyprávím pohádku, usínám na židli a dávno už spí všichni malí.
|