Dílo #66762
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:31.08.2012 07:48
Počet návštěv:340
Počet názorů:6
Hodnocení:5 3

Vždycky před rozbřeskem

 
  Vždycky ještě před rozbřeskem rozmyslí si
  co by přála si
  já píšu odpovědi písmem konců prstů přímo
  na vlasy

  dvakrát jsme měli sex, třikrát se milovali
  to lampám ještě ani nezačaly chladnout hlavy

  zamknul jsem tyhle chvíle krutě do šatlavy
  a ony naříkaly, a ony naříkaly


  vždycky před usnutím přemýšlí si
  kam by chtěla jít

  vezmu ji za nohy a ony jdou, držím ji za ruku
  a aspoň ruce mají klid

  dvakrát jsme plakali a dvakrát brečeli, že venku prší
  když vyjde slunce, tolik nás nerozruší

  vždycky když potkáme se, bývá tichá
  položím dotaz vedle dlaně v zápětí
  když sudá ústa líbají se s těmi, co jsou lichá

  zmizí vzápětí

Názory čtenářů
31.08.2012 09:28
Mario Czerney
zamknout něco krutě, to je dost hustý
snad ten obrat sudých a lichých úst...
31.08.2012 09:31
Stínohra
Skřípe mi začátek... rozmyslí si, co přála by si, jako ten slovosled. pak ale mi to příde hodně dobrý.
31.08.2012 09:59
Andrew Maxwell
Mario Czerney napsal(a):
zamknout něco krutě, to je dost hustý
snad ten obrat sudých a lichých úst...
no, když si chceš něco uchovat, můžeš to zamknout sladkobolně, ustrašeně, bezhlavě, bláhově, atd ..... v tomhle případě mi šlo to, říct, že ty chvíle si to nezasloužily, což myslim dává smysl, pane
31.08.2012 10:39
Seregil
Líbilo se mi to, má to atmosféru a to mě na tom baví...
31.08.2012 12:10
patafyzik
jojo, má to admosféru
31.08.2012 18:08
josefk
brečet se má v soukromí :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)