vlaštovko leť
  až ke vratům, kde starý přesypává  hlínu
  a řekni mu, že léto ještě nekončí
  je hluchý, tedy zatanči mu po vlaštovčím pantomimu
  ať zas se moudře zvedne jeho obočí

  vlaštovko leť
  ke školním dveřím, kde si natruc hrají rozjívené děti
  házejí míčem a prakem střílí bohu do oken
  řekni jim, že léto ještě nekončí
  poštovní vůz že táhne hnědý koník,
  a spousty malých překvapení v něm

  člověčí ruce se vrásní jako hřbety Kordiller
  a nohy, z Akropole sloupy, hůře běží zpět
  už přežils tisíc zim a milióny pádů
  vlaštovku se zprávou se snažíš uvidět

  je plachá, těžko hledá cestu sama
  o veřej dveří opřen náhle vidíš stín
  jednoho dne jsou všechna rána spočítána
  chceš jako Fénix vzletět z rozvalin

  vlaštovko leť
  s poselstvím hlásajícím něhu
  dám ti svou sílu, roky, moudrost, cokoli
  z posledních sil vzepři svá křídla sněhu
  ať už to nebolí