| Prolog |
|---|
|
| Blues údolí pod " Skotem " |
Odrazy světa, pocity,
kostely, mosty, říční pasti.
Bál jsem se tolikrát
tmy
však příště měl bych být
nebojácný chuligán.
Možná i útěkem
spasit svoji duši
Tělo Pohyby
napříč dny
Ta co mě čeká,
řeka plyne Slyším hukot vod
po smáčení Stromů Písků
radovat se z pár halířů
každoděnní úsvit znát.
Jaro zrádce Léto snář
podzim mlžný, zima vůdce dál.
Kdysi dno oceánu
teď zdravím ťukotem
Srdce Dechu Myšlenek.
|
|
| Názory čtenářů |
05.07.2012 23:31
 Stínohra 
|
Mám výhrady, ale musím přiznat, že některé momenty se mi moc líbí (tělo pohyby napříč dny a celá poslední sloka). Tip ti nedám, protože mě tvůj přístup sere. Ale zaujalo mě to a potěšilo. |
06.07.2012 12:25
 Suvicka
|
tohle je celkem slušný počin... ale zase, máš tam ty slova "nasypaný" jak brambory, zkus si s tím více pohrát, víc to propracovat |
08.07.2012 14:55
 j.v.znojemsky
|
Teď už si s tím hrát nebudu...co psáno, dáno jest.
A čím víc nasypaný tím lip...
|
08.07.2012 14:55
j.v.znojemsky
|
Ale jinak díky |
02.08.2012 17:24
 darebuck 
|
ale já mu rozumím! ta emoce za slovy, životní pocit jsou mi blízké, jen trošku nešikovně píše, že "čím víc nasypaný..." Tohle se nedá nasypat, ale je to tam. Jen tomu dát prostor projevit se. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|