LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #66337
Autor:	Danny
Druh:	Tvorba
Kategorie:	Próza/Povídka
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	10.06.2012 15:01
Počet návštěv:	431
Počet názorů:	4
Hodnocení:	6 1

Sám ve tmě

Dav venku opět skanduje moje jméno. Za chvíli vyjdu ven a oblažím jejich zrak zázraky a divy. Nyní sedím u obrazovky počítače a prociťuji toky informací. Zároveň je trochu směruji. Jsem nadnášen gloriolou slávy a uctívání. Ale tak to musí být.

Duchaplnosti, kterými budu jitřit jejich sluch a mysl, si nemusím připravovat: intuitivně je vylouskávám přímo z kreativního středu bytí. Už se napojil celý svět a jásá. Nechávám se zbožňovat. Ano, zbožňovat. Ale přitom musím, aspoň sám sobě, aspoň sám pro sebe připomenout, proč to všechno.

Minulý život jsem prožil v Tibetu a dosáhl tam osvícení. Můj zrak se poté upřel na západ, na Evropu. Neznali tam Nauku a myslel jsem, že když se tam vtělím (a dobře použiji svoje "siddhi", zázračné síly získané vhledem do bytí), dovedu je všechny blíže osvícení, kterého jsem sám dosáhl.

Ovšem v tomto životě, jakmile ze mě spadl závoj zapomnění a rozkoukal jsem se, jsem pochopil, že jsem se mýlil. Neznal jsem Příběh.

Tato část světa duchovně žije Příběhem, který mají zapsaný ve své svaté knize. Někteří jím žijí a sami si to uvědomují, většina však jej následuje podvědomě. Je to příběh národa, který došel z otroctví ke svobodě a poté jednoho muže z tohoto národa, který této svobodě nasadil korunu.

Skandování venku se mění v trans. Mávám rukou a alespoň jim posílám nějaká světla, obrazy, pocity, než se na pódiu zjevím sám a začnu svoji dnešní řeč. Nejdříve však musím dokončit inventuru myšlenek, kterou nyní vyskládávám sám před sebou.

Ovšem Příběh se zasekl a začal běžet v kruhu. Lidé se začali soustřeďovat na dogmata, na vnější známky Příběhu, na vnější smysl přikázání a doporučení: a tím to celé strnulo. To, co mělo pomoci ke svobodě, se samo stalo vězením.

A po nějaké době záseku jsem přišel já: se svými schopnostmi získanými v části světa, kde Příběh neznají, s tendencí vidět Příběh zvenku místo zevnitř...

...a zjistil jsem, že je na mně napsat poslední kapitolu.

Stanu se vším, co pokládají za božské. Vystupňuji to až k největší extázi. Celý svět tím odhodí dogmata ve prospěch jediného dogmatu: mě.

A já pak budu poražen. Musím být. Jeden z nich přijde a zasadí mi první a zároveň poslední úder.

Pak budou prázdní. Prázdní, holí a noví, jako by je právě opustil nejláskyplnější milostný partner jejich života. Ale budou muset začít nanovo: dogma bude rozbito.

Hořce se usmívám. Nikdo u mě nesmí vidět ani stín pochybností. Hladím podlitinu na svém čele, podlitinu, která se vytvořila poté, co jsem v této inkarnaci silným vhledem znovu získal své siddhi. Její tvar se podobá třem šestkám - i tady Příběh prosadil svou.

Až po mé porážce nezůstane kámen na kameni, přestanou být dětmi. Budou vědět, že budou muset nadále přemýšlet a cítit každý sám za sebe.

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Danny', 02.07.2012 13:41.