Vznešené přítmí baroka, šepot a ve svitu svící bílá lilie pravdy voní opojně, kadidlem.
Za dveřmi pádí štvaná všednost. Burácení varhan, rejstříky až v zádech mrazí. Bratrství, před okamžikem cizí! Oči rozzářené v rytmu se srdcem.
Slovo Boží. Homílie.
Zamyšlená pokora a požehnání. Chvíle dlouho rezonuje strunou, tak spoře užívanou |