| Volha |
|---|
Nejsem Baudelaire ani Travolta,
jenom hipster s černýma očima.
Piju přeslazenej čaj a poslouchám, jak mluvíš.
Říkáš, že se jmenuješ Volha. Nebo tak nějak.
Ptáš se, jak se jmenuju já. To je tajný, říkám a ty
se směješ. Ptáš se, jestli nemám zapalovač.
Nemám, nekouřím, říkám. Nejsem
superhrdina, na kterýho asi čekáš, říkám a ty
se směješ. Protože jsem romantik,
rozbíjím stroje. Můžeš bejt moje
asistentka, je to totiž podobný
jako bejt kouzelník. |
|
| Názory čtenářů |
27.02.2012 08:14
 Andrew Maxwell
|
největší poezii já osobně vidím v tom konci. rozbíjím stroje, můžeš bejt moje a pak to připodobnění rozbíječe strojů kouzelníkovi, začátek mi přijde jako to, jak ses sám charakterizoval ...jako póza, "jsme James Dean" nebo tak něco |
27.02.2012 11:45
 Alvise Rakovič
|
Děkuju za zpětnou vazbu! Máš pravdu, že ten začátek je spíš taková pózička, i když to mělo bejt vlastně vymezení vůči ní. Chytil jsem se do vlastní pasti, dalo by se říct.
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|