| Dílo #65869 |
|---|
| Autor: | brunel e |
| Datum publikace: | 04.02.2012 19:22 |
| Počet návštěv: | 433 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 6 2 4 |
| vodítko (z židovský kroniky) |
|---|
...vo dvou ženách efraima šterna toho moc nevim -
to sem ho eště neznal a efraimek vo nich ani nemluvil -
ani když byl přiopitej a zpíííval nejaky lidovy pííísně z okoli dunajsky stredy a měl sdílnou naladu a sentimentalně ubekoval -
(se mu asi stejskalo po dětství hornouhorským...)
a to sem ho dycky potlapkával po chrbatu
a dokonce sem hubu notově otviral - jakože pobrukuju s ním - at se necejtí sám...
v tom stesku po rozbitejch kolenech a nezralých jabkoch -
a von měl efri radost že mne vidí zpivat a já hehe mrmlal bez risika, že mne osočí z kazení dueta lidovýho -
byl silně nahluchlej!...
vo třeti ženě teda vim toho více - zejména že řvala - teda i ječela!! - čímž ji nepomlouvám - von byl efri štern silně nahluchlej opravdu jo -
a taky mu to někdy mnohdy pomaleji myslelo - takže manželstvi mohlo prosperovat mnohdy jen tehdy, když vzalo vpotaz úsloví vo opakování...jakože je to rodič moudrosti -
si ale myslim že šlo vo jeho taktickou lest -
když babu nechtěl poslouchat... teda když se chtěl vyhnout přikazu slovnímu a následně i realisaci obsahu řečeného povelu -
(míním poslouchat ve smyslu provést! - ne jako chtít slyšet jasný decibely vzniklý resonancí vzduchovyho proudění v ženským hrdélku)
- a vono se mu to šecko v uchu automaticky tišilo - ba mnohdy
i zcela mlhavo utichalo...
a tak si žil efraim v relativnim klidu -
no a žena vždy opakovala a opakovala a brunátněla, když plice makaly a dmychaly luft do krku naběhlýho
a efrik dle nálady slyšel nebo neslyšel -
a pak poslechl nebo neposlechl! -
juditka šternová teda...!!
devět roků uvykávala takový jarý formě kontaktu s mužem obhluchlým -
až ji to rok desátej vytočilo a vráz nebylo jí! -
a švihala za mužským boltcem citlivějším
a práskla zlostně za sebou dveřma -
což teda efraim nezaregistroval...
a dovčil si myslim že schválně se dělal hluchej až do konca manželství - aby už měl vod juditky pokoj -
však i kdyby se ulek třasu v baráku po zabouchnutí...
vona už byla rozhodnuta!!? - to si myslim rovněž -
...ale jistota je jistota
a tak štern nereagoval a neklonil se z obloka
a neřval - miláčku neopouštěj mneeeé!! - jednak spal jo -
a jednak okna nevedla na ulici no...
jen si štern utřel v polosnu usliněnej koutek a dosnil si sen -
kerej si teda neminim vymejšlet,
jelikož by to mohlo bejt i zavádějící hehe -
esli teda byly sny ovlivněny tim, co každej den absorboval pracovně...
- efri dělal šatnáře v bio Simcha...
za synagogou jak končí stary město a začinaji doky a sou tam armensky hospůdky - myslim že byly tři ...
jedna lehla během inicidentu nezřidkavyho...
druhá nepremáva když garaiana kleplo a vysedává na vozejčku -
a tak je tam jen jedna - ale s přišernym kuchařem...nedoporučuji jo!! -
tak tedy efraim dycky obzeral nabídkovej program mezi svršky a těšil se na nový titulový dojmy...
a je zajimavy, že vice chápal filmy titulkovaný než dabovany nebo dokonce originál dílo v hebru -
von vlastně žil neustále v éře němyho filmu -
ovšem s absencí obligatniho rytmu zoufalýho klavíristy, kerej svýhočasu improvisoval dle děje anachronickyho -
to byl č i s t e j němej film! - to co štern teda vstřebával
s potěchou blba, jemuž zápletka nedojde a nevadí mu to -
hlavně že se to hejbe a sou tam hezky ženy a ty se nechaj zachraňovat hrdiny koktajícími text neohroženej...
- a taky mám dojem utkvělej - si myslim že efraimek ani na oči nedbal - že dávno měl nosit brejle...
a tak mžurkal na titulky a přečet jen hlavní název - vše ostatní bylo nečitelný... juj! -
se domnívám vesele, že kdyby teda o zrak dbal řádně jak se má - neoženil by se! -
(pokud ty dvě ženy minulé byly tak hezké jako juditka -
já se domnívám, že zrovna ona spoléhala na jeho slepotu
a jaknasviňu - ta jeho hluchota jí udělala linku cez rozpočet...
a pak bumšupřacha!!!
...nejakej čas teda v životě staromládenecky soloval - aji spokojeně se cejtil... a ne že zázrak! - leč klid životní přispěl k tomu, že se mu čivy polepšily - lip čet i slyšel hehe...
Leč najednou....
začal krabatit čelo jak si přilepšit - finančně i jinak - jelikož v tý době si nabrnknul evku shapiro a zval ju na procházky a do kafeterie...aji někdy na večeřu - i do kina...
(když měl volno vod kaftanů na háčcích...)
a to šecko stoji penize - nemluvim vo drobnejch za šatnu teda -
ne že by si efraimek chtěl hrát na velkorysýho granda -
iba ho vobčas štvala ta nervosita -
co jako nedajbuh si teda evinka vybere z jidelniho listku...
leč ona - divka citlivá - věděla svý
a žadný pstruhy importovaný z polska si neporoučela - to by se teda efraim poroučel... asi ho měla fakt ráda a nehnala ho do trapných momentů při šepotu kelnera, kerej briskně sečital a elegantně čmárl součtovy numero i s kuvertom -
a znáte ty momenty co na to holka??! -
když se na vás vobdivně kouká a vy rutinovaně zaokrouhlite
a eště primašovi lipnete na čílko bankocetli a von vás vyprovází trylkem čardášovým....
šak čardaš-nečardaš...pekné by boly aj takéto chvíle -
keby peniažky boly... no neboly! - a to zabolí aji efraima - lebo treba ich neurekom keďže frajerku máš... zanyatbaszam! -
...škrabkal se efri na bradě v šatni... pročital filmovy magazíny -
v sále se na ekranu střilelo a milovalo...na sedačkách se milenci drželi za ruce...(když teda byli na prvym rande)
ty rutinovanější už praktikovali jiny hmaty v šeru a kolikrát nezavnímali štastnej konec, když byli jako uprostřed svyho děje -
a efraim listoval a dumal - kterak dosíci finanční stability...
s akciemi na marketu čarovat neuměl -
přepadnout banku zavrh - šak viděl dycky, jak gengstři dopadli...stačí drobnej detail a plán se hroutí - byť obecenstvo nechápe, kde se proboha ten čudněnenadálý detail vzal a hrdinové záporní - jimž fanděno bylo -v tratolišti trhavě dokonávají...
no - a prodávat cukrovou vatu a šerbet v zoo - taky nic moc...
dumal štern a nervosně krčil nosem při myšlence na profinancování zejtřejší schůzky s E. Shapiro-vou
A jednou....
po nějakym horroru, kerej sem neprozřetelně ale s chutí shlédl...
beru si teda svou samišovou bundu zanovní z šatně...
efraim na mne mrká a šepoce at chvilu sečkám -
že jako dáme dialog kamaradskej vedle u icika v bistru...
že potřebuje zkušenou radu...
a brebentuje:
Něco mám v lebce brunele utržkovitě
a ty chaos myšlenkovej dovedeš zvládnout
a udělat lad v mozku kamarádově...
takle jimavě na mne štern šel bych mu nezdrh aivai...
a znáte mne - když mi někdo objektivně lichotivě dá najevo,
že si váží myho úsudku...podlehnu každý -
tak teda kejvám že jo - že počkám a zajdem - když teda efraim kol sebe chytřejšiho nenašel -a sem aji zvědavej, co budeme analysovat, když se štern tváří tak nažhaveně netrpělivě a voko mu mžurká tikem -
a tak posleze sedime a icik zase zívá v koutě a sme tam sami
a vánek vod zálivu hrne před sebou třepotavou vůni rybích šupinek...
a efraim usrkne horkej doušek přeslazenej a drapká desku stolu zamyšleně a ukradkem kouká na mne a trhaně mi sází svy vize...
kerak přijit k penězům bez risika přestřelky před bankou evrah
a esli akcie dou hore lebo dole na haifskym marketu...
- to se teda dalo čekat!!! -
vosoba načichlá šatnou biografu horuje vo uštrikovávání příběhů, který by zaujaly biografový mecenáše a ty si budou kliku podávat
u šterna a kdo dá nejvic - tomu tu povidku efraim prodá
a at si pak evina sní pstruhů kolik jen chce, když má ráda ryby sladkovodní...když jí teda rybence z vody slaný nešmakujou...!
Já ti mám v palici už něco málo povidkovejch myšlenek brunele!!...
ale furt neznám ten figl sakra!- jak to dát dokopy -
aby to do sebe zapadalo...
a kde ubrat a kde přindat...
a taky vodkud to schrastit - když se nedostává!!?...
kukam na nervosniho šterna a mám litostivý dilemma -
rozmluvit mu tu šilenost...
nebo ho nechat sestrojit ten létající bicykl
a přidržet mu zadní blatník a zařvat šlapeeeej!!!...
a von efraim šlape a sráz!!
a lejtka točí pedály eště pod hladinou
a místo povidky bestselerovy se vynoří efraim
a má houby... teda mořský... v hubě zakousnutě vylovený hehe... -
se vduchu směju a řikam moudrym tembrem:
- a to je vše z toho efraimku, že se ti smysly zregenerovaly
a že aji vice čteš a slyšíš co??!...
aji titulky přečteš drobný aji veliký a vidiš jaky kravoviny si židi
v hollywoodu navymejšlej u svejch basénů
a na omokřely kachli už stojí producent
a převezme s díky story jímavou
a jivrej si utře ruku mokrou do froté jemnounkýho aby šek nezvlhnul... a v kuchyni zavoní pstruzi vod mazurskejch jezer, co přilitli extra linkou z poznaně... todle teda máš v palici jo??!..
a směju se i nahlas teda...
...a štern vrti vodmitavě hlavou
a neakceptuje sarkastickej podtext mý mluvy a řika že ví,
že začátky sou těžký... že si vo těch kalifornskejch židech taky myslí svoje neuctivosti - ale že si věří!!...
že na to má a že je ochoten nechat si poradit -
ale ne se nechat vodradit
a že i předpokládal určitou dávku skepse z mý strany jako -
leč doufá, že mu dialog se mnou kuráž dodá a vodítko jak na to - juj... brunele! -
šak chcu aji evku shapiro překvapit, že nemá blba z šatni!!...-
no jo - sem si moh fakt myslet... šeršelafam!...
tak aby shapiro-vá jásala nad pstruhovejma hlavama -
tak hlavy lidský budou jednou uvytržení zírat poděšeně
na filmovej děj - když se teda efraim rozjede v novym řemesle!?...
řikam - efraimku!
ty hvězdo ligotavá..ty naděje producentů eště nenarozenejch...
šak věř si nevěř si... ty vodítko!! -
ale hlavně kukaj kol sebe...
ne na titulky nebo do magazinu filmovejch...když chceš teda psát...nejaky povidky když chceš splichtit, doufaje že děj bude čile převeden na tkaninu promítací...
mužeš ty slabiky stylisovaně vyfoukávat do řádků -
ale nejprve je musiš mit v plících sakra -
a když budu i vážnej tedka -
aji v srdcu je musiš mít efraimku...
to neni vo nahřátým taliřu s rybou lososovitou sakra...
všim sis třeba toho černyho hafana co seděl na rohu u obchodu staryho grunvalda? -
už třeti den tam sedí a nemá zuby přední a má zajizvenou bradu
a obojek odřenej a nechá se pohladit a sežere aji misku kaše -
ale nehne se a čeká...
mu grunvald nechal dveře do baráku na noc votevřený a von nevešel - jen sedí a čeká...
a co tě teda napadne efraimku?...
hned máš motivaci by ti fantasie zabrala...
hned mužeš v exposici napsat jak dumáš nad zatoulancem...
jaký city ti to v srdcu vyvolá...
šak vopuštěnej pes je jimavy thema...
sice stokrát profláknutý jejda...
nikdy nic novyho neobjeviš šterne...jen svou impressi nabídneš...
abys zaujal... aby ti, keři tě pak čtou třeba i slzeli s tebou
nebo se s tebou chechtli zamyšleně...
von ten pesan třeba žil dlouho a předlouho se stařikem nějakým...
a stařika kleplo
a hafák je opuštěn a čeká že pudou zase nakupovat...
a dáš tam zpětnej chod Efri jo a popišeš to co bylo a co se stalo
a jak koexistovali... prdneš tam nevstřicny přibuzenstvo -
a mužeš to popsat i očima toho čokla
a von to muže hafánek i komentovat - tý osudy lidský...
a vykleneš oblouk fabulační...
nejaky konflikty a peripetie...
něco zauzlíš - něco utneš...
něco poženeš rychle...
něco zabrzdiš vhodným odbočením...
šak přiběh je dycky cesta...
někde se brodíš proudem slz...jindy se může duhovej smích rozklenout nad tříští detailů... a nežene tě vidina šeku
ale fantasie tě žene efraimku...
ta mrcha urputně zaseklá v tvým mozku...
takle ti teda radím šterne -
a třeba to chtění v sobě máš -
a něco dáš dokopy efraimku....
- a efraim vstal a usmál se na mne
a šel za dřímajícím icikem do rohu
a icik mu vyštrachal psí vodítko ze šuplete po jeho pudlikovi
a efraim chvátal na roh a pohladil černyho pejska
a zapnul ho karabinkou na vodítko
a nakouk do dveří
a řek mi
že si toho psa vodvede jako svou múzu
a že mi děkuje za nakopnutí myšlénkový hehe
a ptal se mne
vo čom bude má přišti povídka a hladil hafanovi zajizvenou bradu
a já mu řek...
- šak efraimku! ...už sem ji napsal!
*
|
|
| Názory čtenářů |
05.02.2012 09:33
 slunečnice
|
*** |
06.02.2012 13:31
 Saxána
|
*
|
06.02.2012 15:00
sokrates
|
hm, třeba se to jednou taky naučím ... |
08.02.2012 22:30
 josefk
|
jop! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|