Když měsíc, noční špeh do oken vlévá chladnou zář, jsem hluchým pro tvůj dech a slepým pro tvou tvář. Zbavila smyslu silueta těla, co svítá temným smírem, jen touha snivců víčky slétá a hojí bolest z vášní sirén. Tvůj klín - vzor slavobrán, majestátný, lesklý mramor a bohů med. Obětí kněz, dnes chce být sám, dychtivý hvězdář, lačný amor a Tys můj krasohled. |