Byl jednou jeden prd
co nedbal přání svého pána
a tak jeho plány zvrt
a načekaně vyšla rána
I rozhlédl se po světě
jsem nahý, krásný, zcela bosý
Tak proč tu všichni prokletě
tváří se a krčí nosy?
Vždyť zrození je chvíle hvězdná
jen jedinkrát se každý rodí
Tak proč se táta ke mně nezná
snad trochu něhy se teď hodí?
Tak dumal prd a rychle rost
a kdosi okno otevřel
Předsudků nikdo není prost
a jeden s druhým se tu přel
Pak vůně oknem odletěla
odešla smířena s osudem
ač možná sama by to chtěla
už po ní pátrat nebudem |
patafyzik 
Andrew Maxwell 
siorak 