se tiskne v mozol dlátko
                           špalíček lípy v letokruhy
                           uteče za pohádkou
                           dýchne - a rozfúkne ty mlhy
                           řezbář s cuchanou bradkou...
                           (mne vůně dřeva povždy svádí)
                           noblesně úběl řezby hladí

                           oko mu mžikem zazáří
                           dořezlá hlava v tichý nádech...
                           Pinocchio - ach ty taškáři! -
                           se protáhne... jen polup v zádech
                           ten malý rošťák mžikne  víčky -
                           Geppetto vínko do skleničky

                           otře si kvapku na čele
                           a klouček jásne - vím... bude psina!
                           aj mi je náhle zvesele
                           však majstr usnul a stářím dřímá
                           kluku je zima  - je porád bos
                           dal prsty k nozdrám - dlouhej nos!

                           vida jej - jsem se pousmál
                           dlátem pak dosek botky z dřeva
                           Pinocchio si je s smíchem vzal
                           šel za nosem kde v sklence réva
                           já nalil mu i sklenku druhou
                           (ten klouček nehnul ani brvou!)

                           Geppetto stále ve snění
                           je unaven po dřevném díle...
                           kloučka jsem v loutku proměnil
                           živej byl přííliš roztomilej!
                           tak oba potuhle tu leží

                           zatopím dřevkem - však už sněží...