Básníci podzimu Spalují svoje duše vítr třese dračími ocasy, čadivou vášní zhola Leč vyorají zdola vnitřky Obrovské sonety spínajíc vlásenkou podvědomí svoje domy sponka amazonka sponka kyj Sedláku svoje ruce myj! ať neumažeš žádný dým ať Otec skýtá dálku duchaplným a praštěným
|