Dílo #65196
Autor:brunel e
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:22.09.2011 16:32
Počet návštěv:329
Počet názorů:4
Hodnocení:4 1 2

Prolog
18 - 19
GOLD

18)
....si teda počítám s vámi jo...
mladičkej chaimek - prvej adidin romeo...
potom ariel moše brall - ten ochočenej pudlik ekonomickej hehe...
tiglad pilesar dalaman zvanej - ohňostrůjce vyhořelej...
- karavana velbloudů nebo řada mezků - s odstupem času lze je
i takto vnímat teda... -

sypký city didiny na sebe vzaly podobu písečnejch dun a vona se brodí dál - v ruce jen ohlávky a za sebou v přesypech času nechává mrtvolky lásek
na pospas supům zapomínání...
a touží po oáse a už nemíní věřit fatamorgáně, která se předvádí tetelivě poutníkům spěchajícím...
šak kam spěchajícím nevíme nikdo - hehe...

no jo! - sem zase podleh sentimentu zádumčivýmu...
jelikož holky mi i líto zabylo - a líto mi je wenceleho -
hlušce zaláskovanýho....-
šmarja!!?... mi poraďte teda jak ty dva sblížit, když sem již na startu
této hříčky hravý zcela nepřozřetelně kecal vo tom, že mají spolu ditě
a že se rozešli - vo rozchodu dovedu psát svižně...njama problema...
ale jak didinu a wenceleho dostat natolik k sobě, aby šmuel gold si mohl radostně dědečkovsky zamnout ruce - že vejce je oplodněno ženichem čackým...
tedka si teda rázovitě povzdechnu - aivaivai -
jsem v koncích!...-
přecenil sem se -
vymklo se mi to z rukou...
zauzlilo...zašmodrchalo...vykolejilo...
motá se to v divný smyčce...
lítá to vode zdi ke zdi...
semztohojelen -
a vubec...sem vedle -
včil by mi moudrá babička helfla - a tak sem se jí křenil
do vrásčitý tváře -
jesusu nazaretskej...-

něčim si avšak musim pomoci...
šak didina nežije v pustině - žije v civilisovany krajině - žádný duny
a přesypy a supové -
to jen já blbnu takle!...-

se pohybuje po městě a potkává kamarádky...
třeba i s kočíky -
vite sami jak to vypadá když ženský se shluknou nad miminkem -
jak vobdivujou faldičky
a kukadla
a že košilku teta vyšila
a bačkůrky sem dostala vod frederiky
a tu mast na opruzenou prdelku mi doporučila evka -
a malej měl nadýmání a noc prořval
ale už se vyprděl a
koukejte jak se na tebe směje adido...
a kdy ty se chystáš didi...
jó? -
si mu dala košem jo? -
to viš - všeci sou stejný ale muj avri se stará...
vzal i druhej kšeft abychom splatili hypotéku -
no...a vidiš didi??-- když se zašklebí -
ceeelej avri že??!...
co řikaš helze didino... ty neviš že je vtom?...
jo- nakonec ji uhnal mladej kunc -
ten agronom z kibbutzu -
a to tvrdila že takovyho nikdy chichiiií...
šmarja- avri mne zardousí -
už sem měla bejt u tchyně!...
čáo didi a ukaž se jooooo!!!....-

a didi spěchá domů s plochým břichem a dumá vo těhotným břichu helgy - která si nakonec vzala toho skřetka a čeká dvojčata - potvrzeno ultrazvukově teda...
a vodpoledne de didina křepčit do rytmiky aby si udržela figuru
a večer je s wencelem domluvena do kuželny
a tam koulejí koule a didi zadumaně sedí u stolku nad dvojkou bílýho
a wencele se snaží děvče zadumaný rozesmát
leč holce do smíchu nějak není...
a přemejšlí jen tak okrajově jak je velkej kočarek na dvojčata
a těch
plen...
a vodfrkne si a jde koulet a vztekle se rozběhne
a hrrrrrk...
a šecky kuželky rachotivě zkolabujou a ozve se potlesk
ale didi mávne rukou a eště po návratu domů se převaluje v loži
a povzdechne si tak hlasitě až i tatik gold to zaslechne
a šeptne si...
ech adido adido...vdát by ses už měla... jalovíš dcero půvabná
...ja lo víííš...

didina povzdychávala - gold vzdychal... wencele taky ujkal -
ten už teda delší dobu víme...
a nad tim vším se koulelo teplý slunce
a vánky se zvedaly a plachetky pomlaskávaly kýly oblými
ve vlnách mediterianu
a delfíní hřbety soutěžily v eleganci křivek s urodnými boky
všech mladejch maminek...
a děti se rodily a smolily do plen...
staři lidi se těšili z vnoučat a ulevně zmírali s pocitem že rodinný firmy dál spravovány budou a drženy vhodně na řetizku generací dorůstajících...
divadla vobčas hrála povedený kusy...bijáky už míň...
na korsu klobouky rutinovaně vzdávaly hold stehnům žen všech generací
jež doprovázeny byly muži všech generací se stehny výrazně míň ladnými...
vobčas byly volby
a vobčas se neurodila rajčata...
vobčas sprchlo a někdy horko masírovalo zeleň do vyprahlýho okru
a nebe nad vším se vhodně nadejchávalo doplňkovou modří
a večer ťukal na dveře kaváren
a v tmavym saku usedal za mramorový stolky
a chvějivou nozdrou nassával pachy kurážnýho města haify...
a na obzoru, kterýmu slunce dávalo štípaný pusy až červenal vlnivě,
plula světla bučících lodí
a v přístavu někery jeřáby usínaly zabořeny do fialovýho záhlavce
a někery křepčily až do rána vzdušný tanečky s paletama pytlů
a kubusy kontejnerů orezlejch...

hezký je toto město... plný života šťavnatýho...
a kantor v synagoze vzdává hlasem vzrušeně hýkajícím chválu hospodinu - kerej šťasten zhlíží na svuj lid vyvedeně množící se...
chvalme jej i sebe chvalme...
žijeme a chutná nám
a umíráme s nadějí že boží dlaň nám hlavy pohladí...
a nevzdychejme příliš jelikož i smáti se je zapotřebí hehe hoho -
s tim mužete se mnou souhlasit ... HEHE HO HO...


19)
....vzdychání už bylo dosti ! - šak ani starej lipski
se již nemoh na to koukat, jak jeho zaláskovanej syn wenceslaus -
misto aby se kšeftu oddával - snění se oddává!!?..
a krachuje
v importu i prodeji značkovejch motocykletů beemvé produkce...
šak nakonec byl teda wencele ganc plajte -
a ani si to neuvědomil, že rolety hrkotavě staženy a chromovaný mrchy
se ztrátou rozprodány úpícím lipskim, kerej jen paže zalamoval -
vida tolik zaslepenyho citu synova -
a dumal kterak potomka ovinout v kotnících, by dále cválal civilisovaně jaře a neskončil jako zchromlá kobyla pod košeráckym břitem
a pak by zasejc ostal tatikovi na krku
a nesnidal by
a hubnul
a vytrvale zizal na didinu podobenku, jež na vitrince byla nainstalována
pod vhodným úhlem...
takovej pohanskej oltařik měl v baraku linden...
momentku z pláže - kde didina se směje zubatě do čočky plažovyho fotografa a vedle wencele s husí kůží drkotal, jelikož svuj ručnik
ovinul didině kol ramen cudně, aby jí tak vyhružně prsa nečněla
do objektivu staryho branttla, kerej si takle přivydělával k pensi -
focením lepejch dívek a jejich pucfleků hehe...
a wencele držel v ruce piknikovejch košíček za maliček lehce -
kuřatko celý už didina snědla protože wencele neměl apetýt -
dycky se mu stomach sevřel při pohledu na opálenou pleť divčinu
a nepozřel sousta maje trému v srdcu bušícím -
šak adida jedla vždy s chutí nenažraně - zapíjela lehoučkým vínem
a jemně říhala a wencele se v duchu bušil pěstí do lebky -
jak je to vše krásný a pro něj  ne do sa ži tel nýýýý ! -
 
a vočumoval chudák fotku doma a nevšimal si tatika svyho, kerej provozoval sabatovou modlitbu u stolu prostřenýho k ritu
a nabízel hochovi svatečním gestem krmi k uctění hospodina -
wencele dlel zadumán v jiným nebi -
šak pekelnej fajer v něm hořel... chudák kluk že?...

- i stalo se že starej dabykin zjasna čista zemřel -
fjodor dabykin zvanej kolčik -
dabykin kerej se pohadal s celou svou mišpoche a škrtil prachy...
dabykin - vyraznej konkurent lipskiho v komoditě barevnejch kovů...
dabykin -
ta kurva z odessy -
mrcha chlap s nekalou rutinou obchodní...

a lipski si zamnul ruce - počkal si až se dědicové s chutí poštěkají,
co s dědictvim po umrlci nejapným a vhodným manevrem veskrze chytrým vodkoupil firmu za zustatkovou hodnotu -
třimajic v rukou směnky dabykinovy, kery poťouchle začal skupovávat - sotva se mu doneslo, že nastává čas učtování hříšnikova s mračeným jahvem...
a jelikož si hospodin dával načas s procesem a dabykin chroptěl v agonii delší dobu -
ták měl lipski furu dnů, aby ty směnky schrastil skoro šecky -
šak ke svým motlitbam dycky dodával doušku,
by nejvyšší eště posečkati ráčil
se zatracením konkurenta trpiciho rakovinou žaludku
tak nenažranýho prve -
a když lipski traty v hrsti držel - tak si ulevně vzdychl
a usmál se vděčně k nebi
a nebe
zaregistrovalo vrásky smíchu kol chytrejch očí potomka haličskejch židů
a kolčik zatřepal konečně bačkorama na vyhubly patě zmodralý...
a lipski pomlaskával a vychutnával si slast monopolní hehe...
a kšefty se začly hejbat -

šak tolik partisánskejch bojuvek eště afrika nezažila -
a ceny surovin šly nahoru i ceny nábojnic šly nahoru
a ratatata...
na zemi osvobozované jedněmi ašanty a dobejvané druhými zulukafry
se třpytily zvyšky salv smrtelných - k potěše makaků, kteří ve dnech křehkejch příměří lesklé nábojnice sbírali a kousali do nich zvědavě
a jelikož k žrádlu to nebylo - roztrpčeně je vodhazovali
a vrtěli opičími grimasami co ty jejich lidsky přibuzní blbnou ...
inu - nechápavý vopičáci hehe...-

...no - a když je teda kapitál a konto se nepotácí vo francouzsky berli -
vite sami že i prekerni situace se daji zvladat míň zarputile, esli mate prachy no - a lipski je konečně fakt diky bohu měl...
šak mu taky děkoval upřimně- že mu teda nebe vstříc vyšlo -
a se mu taky pod vplivem finančni jistoty rozbřesklo
a když se dozvěděl, že je k mání parcela za přijatelnou cifru
a seznal, že se dá i smlouvat - tak chytře teda voslovil vlastnika
a smlouval
a vrkal rozohněně zdařile hehe - a teda tý puvodni ceně
svym břitkym jazykem hezky nařiz podkolenní šlachy až klesla vrávoravě
a jevila se lipskimu z ptači perspektivy
a kšeft uzavřen ...
velice zdárně...hehe



*********************************************************

Názory čtenářů
22.09.2011 17:19
sokrates
líííbíííí
25.09.2011 16:10
fungus2

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)