16)
.......si ale nemyslete že se adida něžná nechala nachytat na starověký eposy... tak moc ji teda mesopotamia nezajimala -
von se jí tiglad totiž aji líbil -
von nemlaskal u jídla -
uměl poděkovat a než se napil, tak rty ubrouskem otřel gestem vrozeně elegantnim...
taky měl chytry voči a nesundával si sako u tabule slavnostní
a uměl si dělat i lekraci se svyho drmolení...
byl chytrej leč nepyšnej moc teda - a uměl víst dialog zajimavě nekoktavě -
a taky měl hezkou prdylku jak adida vduchu kvitovala - takovej docela chutnej anatolskej žid suverénní - sice pomenší děvčete mlsnýho...
ale do očí se uměl upřimně zahledět a něžně se pousmát -
zkrátka -
kšeftman jak vyšitej -
a divči stehno ho neuvádělo do rozpaků - což didině vyhovovalo...
no - a vedle takovyho vykuka vypadal wencele fakt jako kuře pípající -
a didina teda neminila kvokat chlácholivě - na hocha tak urputně kuřátkovsky zaláskovanýho -
ba ani na něho nemyslela, když se vzpínala nadšeně do duhy
a tiglad maloval nebe kumštýřsky a znale milenecky...
a dopoledne pojedli ti dva sladký a šťavnaty hrušky
a byli ukojeně spokojeni - šak se muže napsat že i spokojeně ukojeni...
a gold a wencele eště podřimkávali a na misce u postele
se vršily ohryzky malvic... hehe hoho.... sladký hrušky z beirutu...
--- už sem teda zaslech vodbrklou glosu - že jako manevruju děj do řečiště pornografickyho -
tak teda dumám, co je pornografickyho na hruškách teda - jestli ta sladkost masa hruškovyho, která může nějaký holce evokovat milostný třeštění
a s odstupem času ji to lítostní - že cit seschl na křížalu a šťáva odpařena vánkem zapomění hehe...-
se přece snažim tu horečnatost svalstva a chtěníse laskající popisovat
cudně a v náznacích jen - a že adida je temperamentní holka - no přece zaplatpámbu že takovy sou - to si teda řikame my - pozorovatelé mlsní...
otcové dívek těchto si mnohdy nervosně pocukávají paisy -
pokud sou teda ve víře...
ale i heretici si škubou chlupy na lebce - když maji takovou dceru vochraňovat před úklady okolí... a kor když sou na to sami -
když sou vdovci...
když situaci neovlivní zkušenej matčin zásah -
když maminka není na place a nemůže okem znaleckým vohodnotit napadníka a dát palec nahoru - a je svatba...
nebo gestem caesara nehet k zemi sklonit
a pustit do areny bestie
a ženich nemilosrdně rozcupován na cupance k ulevě rodičů
a k vřiskotu divky
chtivý věnečku z pomerančovejch poupat...
jen chudák gold tatínek teda...
vdovec gold
jen bezmocně rozpažil ruce a gladiator dalaman moh vyrazit
z hrdla sipavyho vitěznej ryk a drbal lvici za ouškem -
a gold jen mávl rukou a mrmlal pro sebe ať si teda holka koná co chce...
leč mrmlal jen potichoučku bojic se zamručení kočkovitý šelmy,
kerou vychovával -
jak vidite - didina si nenechala do ničeho kecat a tak tatik poplácával tiglada pilesara po rameni a vduchu ho i litoval
a wenceslaus linden teda dalamana nepoplácával... ten měl chuť žarlivou nakopat mu prdel!!!
- leč co dělat... didina svéhlavá jen mykla raminkem a těšila se na chuť šťavnatyho ovoce v misce, která tak zajimavě zrcadlí kuropění
a kuři pějí a stehna dívek jak bříška leklejch rybek
zrcadlí červánky milostný...
v aréně ticho hehe .......
jestli si vzpomínáte...didina byla vždy nadšena z vejletů...
police s upominkovejma aušusama jo - no...hehe -
a zase nová police a novy serepetičky z cest s dalamánkem křupkavým - anatolský aji řecký serepetle -
i korbel z města stověžatyho - to když tiglad dělal kšefty se semtexem
a tvářil se jako neškodnej devisovej turista...
neznaboh teda aivaivai - schopnej uplatit celní stráž!!...
šak jistej antonin pečenek byl v podezření - leč spolehal na židovu chytrost
a oplatilo se to voběma hehe...
takže - vo to nic že adidina police se plnila suvenýrama...
ale i dalaman měl svy úlovky z cest -
děvkařem byl tiglad pilesar!! -
tiglad kropenej v dětství řekou dalaman dravou se stal dravcem
a jako jestřáb v azuru se vrhal střemhlav na kuřátka dlouhonohý
a těch oušek, která si vyslechla ódy starobabylónský - těch teda bylo jejda!...
a kamufloval to dlouho dalamánek čipernej
a kamufloval to šikovně před svou lvicí zjihlou -
ale pak džbán přetekl a dřív než se ulomilo keramický ouško -
jak psáno v mudrosloví -
nádoba pozvednuta ráznou didinou paží a rozbita vo kebuli záletnikovu
picricpraaaaaaaaskbumm!!!...
a dalaman viděl cheruby šklebícíse
a didinu s grimasou pekelnou
a nucen byl klidit se jí ze srdce i z lože -
a gold měl vo starost míň -
jelikož co bylo-bylo...
a měl vo starost víc - jelikož co bude až to zase bude jejda?!
...chudák gold! -
ale wencele ?? -
ten byl teda spokojenej a čul slibnej vítr a neváhal vytáhnout spinakel
a nadmut doufajícím vanutím spěchal za didinou
která se osamoceně leskla jako bóje na obzoru rozvlněným
a lákala plavce čipernýho, by se vydal jejím směrem...
což wencele učinil i bez sextantu -
a to je miláčkové navigačni pomůcka mořeplavcova, která nemá nic společnyho se sexem teda!...
jen začervenalý nápadníkovy uši signalisovaly, že krev v něm bouřlivě koluje - to už něco sexovyho naznačuje teda.... uvidime hehe hoho...
17)
.....vim že se nehraje na Kdyby...no - ale my si to mužeme dovolit...
šak Kdyby vás nelákal tento příběh - nebyli byste oběťmi mejch Kdyby...
kdybych si tydlencty figurky nevymejšlel - nudili byste se
a museli se třeba zaobirat aji potřebnou činností-
a to by vás teda krkalo náramně - to vám teda garantuji hehe...- !
teda-vodpustte mi to mý hehování jo?...vono sice zní dost debilně -
leč poskytuje vám satisfakci, že aspoň v něčom máte nade mnou navrch...hehe!...
ikdyž teda nevim co vy asi uznáváte za potřebnou činnost -
esli učení se jazykům, abyste byli aspoň tuplovany lidi...
znáte ty frky aritmetický...
kolik jazyků zvládáš tolik hlav ti na krku roste...
bych se nedivil kdyby (sic!)...
Kdyby
mezi
váma
se vyskytly zjevy krutě podobný houbičkám václavkám -
který v trsech obrustají mateřskej pařez...
vy hlavičky moje chytrý polyglotovský jejdanane...
no - potřebný kupřikladu je třeba vynýst i smetí do popelnice -
pokud teda nemáte zaneřaděnej dvorek a nebojite se šmejdivých krysek nebo potkánků - kteréžto bestie čekají, až vás popadne potřeba gruntovat lednici a pak začnete úpět nad plesnivým mléčnym výrobkem
a šup do garbu a s nosem zacpaným vhodným sevřením prstů
pádíte po schodech, byste si potřebně ulehčili vod smradu
a potěchu učinili vocáskům lysým
sakrblé fujkyfujky...-
potřebný je i doučovat se s dětmi -
které tak upřimně klnou oprávněně naštvaně nad letopočty bitev husitskejch a proklínají jiráska i staryho nejedlýho,
co učinili z mordýřskejch hord
národní odbojové symboly bojovníků božích - aby si sakra potomci vaši
k radosti pedagogů a k vrásce rodičů těsnali do malejch nevinnejch hlav ruzny
tachovy
makovy
malešovy
a co ja vim, kde eště dostavali kruciáni na katolicky zadky udery
cepů okovanejch...
hele... zanechme teda všech potřebných aktivit...
ponechme stranou potřebný vynašení smetí z lednice a vnášení potřebnýho historickýho smetí do hlaviček vašich synů i dcer...
přežijou to na tu chvíli
jak potkani - tak dorůstající naděje národa českýho hehe...
a hrejme si ponovu nepotřebně na Kdyby...
myšleno je to takle jo...
- kdyby si wenceslaus linden při svy plavbě v neckách svyho citu
vedl palubní deník...
a kdyby psal srozumitelně a neblekotal přemožen užasnou a vytrvalou láskou k mladý goldový - kdyby archivoval kaligraficky
všecky rozmary děvy sličné...
její náladovost i humor...
její paličatost i něhu...
její vstřícnost i hysterii...
její touhu po zakotvení i touhu po vlnivým moři...
momenty zamilovaný odevzdanosti i chvíle soptění lávy
tryskající z rozhorlenýho srdce...
kdyby byl teda tak zdatnej pirát
a dovedl formulovat svou korsarskou strategii...
již dávno by zavlála jeho vlajka na dobytý palubě sličný admirálky...
když teda zustaneme u evokace námořních bitev...
a tak zdatně napoleonsky mladej linden zdaleka nebyl...
von sice určitej potenciál měl- to mu neupírám ani já ba ani vy-
jak vás znám...
ale šecko naprd teda...čehož sme svědky my všichni...
sice někdy vypadal jako křižnik střední třídy imeni suvorova...
plno vlaječek
a mužstvo seřazeny na palubě
a děla nablejskaný
a pop slouži mši
a bocmani se křižujou pravoslavně
a batuška byzantsky kyne...
leč granáty nedošly patamušto koně pochcipali jelikož obrok rozkraden mužiky a a najednou úžina cušimská a kontraadmirál cukuhama zvanej
boži bič kendo
velí pal z paluby lodi jeho cisařskyho veličenstva
kerá nese nežnej název vůně větévky sakury kvetoucí -masudo sakai čiba
a slovani dou nablejskaně ke dnu
a japoni s hrdly rudými dokulata řvou
banzaiii!!
a rudy slunce vychází nad mořem korejským - by pozdravilo
svuj portrét na vitězný vlajce...
tak takle šel do bitev nevítězících wencele -
křižník imeni suvorova...
hehe...stále šel ke dnu...
ale v pozoru stát teda na palubě uměl - leč střeliva nebylo sakra...
********************************************************* |
|
1
1
1
sokrates 