Dílo #65032
Autor:horkokrevný
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.08.2011 13:08
Počet návštěv:1067
Počet názorů:6
Hodnocení:4 1 2

všechny ženy se kterými jsem neodešel
myslím na všechny ženy se kterými jsem neodešel
a bylo jich opravdu dost
většinu z nich jsem měl možnost poznat jen krátce
zpravidla na několik předlouhých sekund
u bankomatu, na zastávce, náměstí, kině, festivalu kina..

myslím taky na ty, kteří nestihli ráno při čištění zubů
vymasturbovat ranní agresi do umyvadla, kde steče dolů
a pulsuje městskou kanalizací
a tak pulsuje městskými tepnami
a tak celé město pulsuje
a vy můžete při bližším ohledání spatřit
jak se některým míhá to neuvěřitelný množství
agresivních spermií za zorničkama,
rámečkama brýlí věhlasných značek za cenu auta
ano, takových gentlemanů silnic potkávám mnoho

a některé z těch nejagresivnějších spermií
vás spatří - přečtou vám myšlenky - a donutí
své majitele, coby přetékající zombie systému
aby vám sdělili, že jste míň, než poslední nula
na konci jejich konta
a vy jste z toho celý den smutní
a večer se musíte napít
a tak vyprazdňujete ranní agresi už v noci
a hladové město má pořád svoji potravu

jenže cestou ve výtahu potkáte svoji femme fatale
tedy zbytky jejího parfému
a to vám zachrání život
vylepíte své básně a čekáte

myslím taky na svoji první lásku
o který si myslim, že byla první protože si jinou nevybavuju
jak jsem se několikrát denně převlíkal aby mne na několik sekund
stejně neviděla
(bylo to v mateřský školce a jmenovala ses lucka)
koupím si haruki murakamiho, ne abych ho četl,
ale abych udělal dojem na ženu s vlnitými vlasy a brýlkami
melodramaticky jí nechávám jako dýško báseň
která není moje ale děsně talentovanýho mladýho muže
o kterým si vaše děti budou číst v čítankách
pokud neskončí v městské kanalizaci, při čištění zubů
zbytek platby nateče z plastikový peněženky
kupuju si dalšího murakamiho
ale slečna, která už je asi paní už asi zděšeně podala výpověd
možná se i odstěhovala do dalšího agresivního města
přidávám ji tedy do své sbírky

zachráníš to ty
tedy tvoje rifle, který ve mně vzbudí pocit plnosti
nakonec stejně odejdeš, ale i tak stihneme neotřelý vztah
kdy já dělám, že jsem si nevšimnul tvého bílého nátělníku
strávíme spolu oběd - tedy každý u svého stolu
to ale nemění nic na důležitosti
potom ti napíšu vzkaz
který ti nestihnu předat a ty
nejspíš se svou dcerou, která je taky nebezpečnější
než bombardéry té nejzběsileji pruhované vlajky
zmizíš někde na někdy

neklidně usínám s rožkem peřiny v ruce
se zneklidňujícím pocitem, že zítra vše začne znova

Názory čtenářů
09.08.2011 16:16
Janina Magali
...opravdu hezky sepsané okamžiky...a na tebe nějak až moc dlooouhéé..:)))
Fajn*
09.08.2011 22:40
orangutan
:-)
11.08.2011 22:34
animovaný medvídek
Hmm, začíná mě to tu zase bavit číst.. jsou tam dobrý momenty,lehce bych vytknul místama až moc překombinovaný slovní spojení, který fungujou, ale mohly by fungovat líp. To jenom proto, aby to popohánělo v dalším psaní :-)
Moc mě baví sledovat vývoj časových událostí a celou dějovou linku - v tomhle typu básní nevíš, co na tebe za rohem vykoukne a v tom je to největší kouzlo.
17.08.2011 21:43
johanna
tenhle vodopád mne strhnul ssebou, takže spokojená... ani jsem neměla čas pochytat nedostatky a vracet se už nechci, abych třeba nějaké nenašla...
17.08.2011 22:33
horkokrevný
tak od tebe bych to vážně nečekal ..myslel jsem, že jsi na jiné věci : ) - no, jsem potěšen, madam ; )

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)