V květináči

V květináči
se perou sráči
zelený

šermujou kopími a mačetami
helehele nejste tu sami
ale oni neslyší

pak jednou z boje
fialově
vybuchne ohňostroj
a já ho předám tobě

Olymp(iáda)

dvě duše
ve formaci pro dospělé
(víte, duše přebývají v těle)
vyhráváj volnou sestavu

a postavěj celou olympiádu na hlavu
na stupních vítězů
intimita
bez kazů

Už vím

Přišel jsem na to
co je život
lidskej

za ruku za srdce
někdo blízkej

Niwa

Položím ruce tam
kde se setká nekonečno s prázdnotou
voní tu Nic
a nutí mě se dívat do dálek
ve mně

Pan Dubois

Při pohledu
dopředu
vidí co je vzadu v každém ohledu
a z pohledů
z cest
mívá slzy ve vočích

tramvaj, co jezdívala kolem
vozí modrošatý pomyslný hřích
proč lidi koukaj mezi prsty
na mrzáky
jo, tak se cejtí
já někdy ale taky

Origami

plaveme
bez únavy
a řeka nemá břehy nemá splavy
a nikde nekončí
usmála ses
a nad hlavama přeletěli jeřábi
je teplo
a my se proplejtáme vločkama

koťata na zápraží dovádí
na prašné cestě origami
zmačkaná

Vojenskou silou

Vojenskou silou
dobývám
svou milou
ovlivněn generálem
v srdci a rozkroku
jsem spálen

odcházím
nepochválen

Bílí krtkové

Bílí krtkové
vylejzají z hlíny
necejtěj se dobře   doma
protože jsou jiní
a z deprese jsou ochotni
nechat si oči spálit na slunci
pak půjde kolem rozumbrada
a řekne:
pitomci

Achillův syndrom

Cézar si smočil patu v Rubikonu
taková legrace jakože Achilles
a smál se tomu ještě večer doma

já doma večer taky potom
nenápadně přemejšlel jsem o tom

myslím, že nesmrtelnost není jenom pro reky
nesmál jsem se
a v noci trapčil u řeky

O motýlech a kamenech

dlaně jsou motýli
tančí jak opilí

pěsti
jsou kameny u cesty do Neštěstí

dole u nás na balkoně
jsou kameny a motýli sedávají
na ně