| Dílo #64724 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Andrew Maxwell | |
| Datum publikace: | 08.06.2011 09:23 | |
| Počet návštěv: | 987 | |
| Počet názorů: | 20 | |
| Hodnocení: | 6 1 | |
| Slovo je zbraň a další poetika malých velkých okamžiků | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
08.06.2011 13:38 Danny |
zajímavé myšlenky |
08.06.2011 14:15 Mario Czerney |
|
08.06.2011 14:15 Stínohra |
Mám jedinou výhradu - nemohl bys toho do jednoho díla psát méně, mám trochu problémy se soustředěním a u třetí věci zapomínám na dobrý nápad v druhé. |
| 08.06.2011 14:17Mario Czerney |
Stínohra napsal(a): výborněMám jedinou výhradu - nemohl bys toho do jednoho díla psát méně, mám trochu problémy se soustředěním a u třetí věci zapomínám na dobrý nápad v druhé. |
| 08.06.2011 14:20Mario Czerney |
jo - á tip |
08.06.2011 14:25 Andrew Maxwell |
Takže zvětšovat už to nemusím :-))))), díky za komenty Stínohře, Dannymu i Máriovi :-))))) |
| 08.06.2011 14:40Andrew Maxwell |
Tvůj názor jsem přeposlal svojí přítelkyni a mojí mamce, chci na něj odpovědět zevrubnějš, vážím si toho, jaks reagovala i literky a ty to víš, tak se neurážej |
| 08.06.2011 15:01Andrew Maxwell |
Kdybych tam bejval napsal do tý řádky ještě tvoje jméno, mrzelo by tě, že jsem reagoval stejně jako na ostatní, takhle to sice vypadalo blbě, ale já měl čas jen zareagovat rychle, a tak jsem "odbyl" jen tvé milé kolegy jednou větou. K tobě jsem chtěl napsat víc, akorát že jsi sem vletěla hopem po mý rekaci a zamrzelo tě to .. omlouvám se k tvým reakcím: vzhledem k tomu, jak už tě znám, bych tě tipoval na ty, který se ti líbily, jsem rád, žes k některým napsala i jmenovitý poznámky, protože se rád podívám, co v tom koho zaujalo, případně proč. To s tim tátou je koplikovanější, ale asi nejvíc osobní, slovo jako zbraň vnímám častějš, ale v tyhle dny jsem byl zrovna uprostřed nějakýho řešení s rodinou a uvědomil jsemsi, jak ...slovo může zabíjet a ničit a opačně, a to se škokou ..je taky osobní, respektive ..rodinné. Děkuju za názory, škody, že to bylo s tím tvým podrážděným intermezzem. A přijď zas, budu rád |
08.06.2011 15:28 orangutan |
konvalino, dej se do kupy! :-) |
| 09.06.2011 10:31Andrew Maxwell |
spoušť foťáku jsem myslel, ta druhá je myšlená, jak píšeš pořád přemejšlim, co tady lidi proti tobě mají a proč ti stojí za to se s nima hádat ... a jestlis přemejšlela i ty, jestli na tom, co ti říkaj, něco neni. Možná se moc rozčiluješ, možná moc hledáš chyby, i když to myslíš dobře ... a lidi (tady) o to nestojej. Vím, že si to (tady) ustojíš, že se popereš, že si stojíš za tím, že ty jseš ty, ale šťastná nejsi. Uvolněná ...jak kdy .. něco tě trápí, projevuje se to ve tvejch reakcích a oni ti to dávaj sežrat (a tvoje reakce bude "já si to ustojím, já jsem já") |
| 10.06.2011 08:22Helča |
Nevím jestli jsou to jen útržky hozený za sebe, nebo to má víc držet po hromadě? Ze začátku to pro mě bylo jedno jo, jedno ne - takže mě to udrželo ve střehu. mě se líbí: a) c) f) h) j) l) - karty, kostky, šachy, hodiny ... + ta s tátou to je nejsilnější moment. |
| 10.06.2011 08:41Andrew Maxwell |
Helčo děkuju za čtení i komentáře. Psal jsem to u jedný z předchozích sad - nepíšu většinou básničky pojedné, ale sednu a na jeden "zátah" napíšu celou sadu .... a tak je sem teď dávám takhle vcelku, protože jako ucelenej tvar mají smysl, mají vypovídací hodnotu o tom daným okamžiku. Jsou jako jedna báseň, ale nejsou psaný s tím záměrem, aby tvořily něco ucelenýho ve smyslu jednoho díla, urovnanýho, nebo to mělo společnýho jmenovatele :-) |
| 14.06.2011 02:34Burlev |
Máš jich tu dosT dobrých* |
| 14.06.2011 07:57Andrew Maxwell |
děkuju Burleve |
| 01.07.2011 23:03Lady |
Odpusť mi, že dívám se na tvou nahou duši. To tělo ji opravdu sluší. Krejčí byl mistr. Ale to ty víš. Miluju ty barvy z rána, když oblíkáš se ... jsi táááák jak vločka lásky taješ mi na půnebí a zas přijdeš s novým časem zavírám už brány očí dnes vyprodáno Bůh se směje ♥♥♥ těla naše mrtvá leží a my rozprostřeni zas v úsměvu nekonečna... |
kostky jsou vrženy
před tebe
jsi bůh
svýho osudu
a krásný náhody se dějou samosebou
a ve školce ti budou zase nutit polívku
z mlíka
b)
jmenuju se OK
a na Literru jsem se přihlásil
jako AM
protože Nomen Omen
a protože se vždycky za něco schovávám
na hodinkách
je čas
kterej zbejvá
a vyhlížíš svůj vlak
hodinky postrkuješ
vždycky trochu zpátky
píšu kýčoviny
abych vydělal
na chleba
a na charitu
dávejte mi hlasy
ať uživím všechny členy
nadace pro výplatu cen
Nobelovy ceny
e)
děvčátko
v říši divů
nikdy už nebude normální
rozdal jí karty
pan Kloboučník
a bílý zajíc má noru neskutečně hlubokou
když divný chlapi stávaj v parku
a rozdávaj
karty
f)
jsme otroci
vlastního hodnocení
pod bičem vlastních snů
v kleci zkušeností
podej pravý ruce levou
pro pocit vzájemnosti
moře
zleva
písek je něha
na chodidlech a mezi prsty
jako bys slyšel z dálky
lodní sirénu
nad hlavou racek
neprší
h)
šachová partie
na zápraží
se sklenkou
polodopitou
poslední partie
po tom, co …. vina
měl bys už jít
vůně dřeva zpoza rohu
i)
trochu se mi třese ruka
tati
dlouho jsme se neviděli
a zatím se stalo tolik ..všeho
nemáme společný fotky
protože jsme nestihli zmáčknout spoušť
spoušť
tati
j)
domeček z karet
nezáleží na tom, jakou mají hodnotu
ani po kom jsi balíček zdědil
ani jaký umíš triky
najdi si místo
a starej se
aby se nerozsypal
k)
slovo je zbraň
slovo je síla
mizí ve větru
zabydluje se v hlavě
v sdci
na rtech máš cukr
a krev
l)
odpusť mi
váhavý krok
a změny směru
přezutí bot
v rámci charakteru
odpusť mi
že dívám se někdy jinam
než díval jsem se dřív
odpusť mi
že cizincem jsem někdy
ve vlastní zemi
i když má země
líbí se mi
na život jako takovej
bych zase příště kýv
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|