Symbolizovaný,

ve snaze vypovídat

se jazyk zdráhá

klást si nárok na víc.

Básník,

držitel klíčů,

usedá

na dno sebe sama,

aby odhalil,

k čemu je,

tak jako ony

falešné imitace vjemů

a emocí,

užitečný.

Prorok,

který

v absolutním prožitku

nachází

podstatu bytí

ve svém nebytí

a existence,

v celé své nádheře

rozkrytá,

rozevírá svou náruč

konci,

v němž se uskuteční.

Paradox,

mystická hádanka,

nekonečná cesta,

která člověka

učí

jak se učit

býti bohem.

Zanedbatelné soudy

a úvahy,

rozumu vyrvaného z mysli

násilnou potřebou

kontrolovat

zítřek.

Příběh nejistoty

našich já,

žijících

ve strachu ze života.