Dílo #6373 |
Autor: | dočka |
Datum publikace: | 21.05.2004 23:53 |
Počet návštěv: | 1230 |
Počet názorů: | 8 |
Hodnocení: | 6 |
Prolog |
..and there's nothing i can do... |
|
rybky |
malá kulatá zrcátka si zavěsit nad postel
a pozorovat před spaním ptáčky kteří
možná přiletí-třepetaví a neostří-na zeď
jenže
to není ona,
(kam se ale ztratila?
dceruška…)
co ráno dostala ovoce
a hejno rybek
a roztočená kolečka
před spaním,
slunečnice co někdo
vytrhal z květináče
a modrou misku s mlíkem
macešky a…
…cokoliv
a večer se pomeranč rozbil
a kolečka rozkutálela
Vítr rozkousal květináče.
(plamínky v krku a led do očí)
takže si zase vzít do ruky tužku
a narýsovat vlastní obrys
na popraskanou zeď
obkreslit omítku
a obkreslit si sebe,
a zatímco ze zdi natáhnu
narýsované prsty,
sama zůstanu stát,
záda srovnaná o stěnu…
(bylo by to lepší?)
|
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
22.05.2004 10:23
Albireo
|
Zajímavá básnička. K té fotce se hodí. |
22.05.2004 10:52
Wopi
|
fajn |
22.05.2004 14:48
Craerassy
|
je velmi hezká..každý máme své pomyslné zdi...:-)
tip |
24.05.2004 12:28
midiman
|
Tohle mne nějak tou zdánlivě jednoduchou ale i zvláštní poetikou oslovilo, ta zvláštní snová představivost... jde to zevnitř a kdo je naladěn, toho osloví... ano, oslovilo! |
06.08.2004 00:06
hippiesanda
|
ta fotka je bombová a básnička vůbec..líbí |
01.09.2005 20:11
Hester
|
jo* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|