a když naposled, tak ať to má úroveň. ale vy píšete jako prase a nedokážete zachovat rytmiku ani pravidelný tvar písmene. a upravujete to „k“ a „t“ a možná i „zet“ a hrajete si s vykreslováním těch ubohých písmenek, které hodláte zneužít jako náhrobní vzkaz, a tak po padesáté kreslíte to, co psané má jen být, a kreslíte jako blázen a zapomněl jste i proč. ale nechcete vypadat jako vůl na poslední cestě do jatek, a tak týden ještě vydržíte kreslením dopisu, který teď vypadá ještě hůř svou nesourodostí. a tak najdete učebnici grafologie a čučíte, že tolik úchylek snad ani nemáte.

nebojte, máte, a mnohem víc, jenže už jsou „normální“ v tomhle světě. ale vy jste nabuzen pro krasopisnou úpravu pro věčnost a, když už máte tu učebnici a že nejste žádnej blbec, přečůráte všecky grafology. stanete se svým vlastním nádeníkem a jen koukáte, jak se z týdne stal měsíc a pak depresivní zima, která vlastně za to může a je pryč a že je  jaro, už se vám nechce do jatek pro ten prvotní důvod, a proto si jen najdete nový a mnohem lepší proč odejít, a už to píšete tím krásným plnicím a kousek pravopisu se vám už i podobá - si myslíte a dojde vám nakonec, že jste ten rukopis začal brát vážně a že sebe už tolik vážně brát nemusíte