Na širé pole krajiny mé duše

Černý pták si sedá

Žene se za potravou

Kde to dřív zarůstalo travou

On – svěžest tuše –

Marně život hledal

Mého srdce skřivane

Cítím vůni mandlí pražených

Kdy tě sem vítr přivane

Kdy se vrátí bezstarostný smích

A touha

Kdy už přestanu se rouhat

A za vše, co se stalo

Začnu vděčná být…