Dílo #63335
Autor:symbelminae
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.10.2010 14:25
Počet návštěv:620
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Prolog
 
Padáme dolů

Nebem se černá mrak a ona trucuje a zpívá,

v slzavém udolí se stmívá a stmívá.

S posledním paprskem se krátí dech;

obraz slzy malovaný na křídlech.

-

Ještě spí a ranní vítr o ní všechno ví,

nese jí vzhůru a nad mraky jí probudí.

Zmatená a lehce se zas dolů snáší;

s dotykem země umírá a křídla ztrácí.

-

Rozbouřená řeka břehy opustila,

ztracená slza se do polí vlila.

Ta poslední slza se stala tvou;

sám a tiše pláčeš nad řekou.

-

Oblohou plují naše krásné sny,

sem na zem by se všechny nevešly.

Nezbývá než jen kruté probuzení,

nebo jsme vzhůru a přichází rozednění?



Epilog
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'symbelminae', 14.10.2010 14:25.

Názory čtenářů
15.10.2010 00:31
Rubik-On
Rozbouřená řeka břehy opustila,

ztracená slza se do polí vlila.

Ta poslední slza se stala tvou;

sám a tiše pláčeš nad řekou.

-

Oblohou plují naše krásné sny,

sem na zem by se všechny nevešly.


-----

to bolí!!!
15.10.2010 10:52
Stínohra
Rubik-On napsal(a):
Rozbouřená řeka břehy opustila,

ztracená slza se do polí vlila.

Ta poslední slza se stala tvou;

sám a tiše pláčeš nad řekou.

-

Oblohou plují naše krásné sny,

sem na zem by se všechny nevešly.


-----

to bolí!!!
Mě taky, takové pubertální verše podle mého.
17.10.2010 03:35
fougeres
Rubik-On napsal(a):
Rozbouřená řeka břehy opustila,

ztracená slza se do polí vlila.

Ta poslední slza se stala tvou;

sám a tiše pláčeš nad řekou.

-

Oblohou plují naše krásné sny,

sem na zem by se všechny nevešly.


-----

to bolí!!!
já se zasmál výborně-)))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)