Dílo #62798
Autor:johanna
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.08.2010 03:00
Počet návštěv:772
Počet názorů:7
Hodnocení:8 1

trnovím
kaktus bolesti
vykvétá a trny
moje plíce trhaj na kusy

nemusím
tenhle konec léta
co blíž k podzimu
nosí chlad

modlit se neumím
jen vzpomínat...



přeci se zvednu
ač přirostla jsem k podlaze
jak v chladném lednu
jak zabalená v námraze

ztracená vlaštovka
na drátech pod napětím
popelník co do něj bolest klepou

nevidím barvy květin
jsem sama sobě barvoslepou...



osychá chodník pod oknem 
i zplesnivělý kvítí
v posteli špinavý
jak moje myšlenky
jak moje city

na červenou nestavím
plyn k podlaze
jsi Ty
kdo rozpouští mne
sám sevřen v námraze...

Názory čtenářů
14.08.2010 06:18
Montrealer
johanka umí psát verše, ale tyhle jsou smutně podzimní
14.08.2010 11:07
Albireo
 
Montrealer napsal(a):
johanka umí psát verše, ale tyhle jsou smutně podzimní
I smutek k poezii patří
14.08.2010 12:05
Doffie
:! výborný :)
14.08.2010 12:57
josefk
:)
16.08.2010 22:10
Silmor
mě by vyhovovalo trochu jiný podání, ale když si tohle člověk pořádně přečte, je to docela chytrá báseň.

btw. mám ráda přechod z léta na podzim, ale musí bejt teplej, né namrzlej :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)