Když měla na poštu dorazit předem ohlášená kontrola, tak vedoucí měli snahu dát ledacos do pořádku, což byl těžko realizovatelný úkol. A tak nastalo něco, co se dá přirovnat k Potěmkinovskému způsobu nápravy věcí. Záhy po poště pobíhali vyděšení vedoucí a hulákali na své podřízené kvůli kdejaké drobnosti. Jindy apatický hlavní vedoucí byl neobvykle aktivní až i akční. A tak pojednou jeho starostí nebylo, kam si s dispečerem zajedou na oběd, či jestli si odskočí k hracím automatům do hospůdky, která byla před poštou. Tudíž byl k vidění, jak běhá sem a tam po místnostech i po hale pošty. „Co se mi hrabeš v šuplíkách?" zeptal se jeden ze zaměstnanců, který si s vedoucím tykal, když jej přistihl na svém pracovišti, jak zuřivě prohledává všechny šuplíky. „Máš tady strašnej bordel! Zejtra sem přijde kontrola. A ty budou čmuchat všude!" vysoukal ze sebe zkoprněle. „Stačí mi to říct a já si tady uklidím! Takhle to vypadá dost blbě, nemyslíš?" „Tak si to tady ukliď!" vyhrkl a se ztuhlým výrazem v obličeji odkráčel. Ve své horlivosti zašel dokonce tak daleko, že se vrhl i na prohledávání odpadků v koších. A v tu chvíli vypadal jako opravdový bufeťák. Absurdně působily cedule, které zakazovaly kouření v celém objektu pošty, ty byly opravdu jen pro ozdobu. A to proto, že kouřila drtivá většina zaměstnanců v čele s vedoucími, a tak nebylo divu, že podlahu haly"zdobily" skoro permanentně nedopalky cigaret. A když zděšení z kontroly zachvátilo všechny vedoucí, tak byla na hale k vidění směnová vedoucí se smetákem a lopatkou. Dispečer zase doslova oblézal a prolézal všechny poštovní vozy a byl překvapen tou skutečností, že někteří mají v dodávkách bordel. V jednom voze ke svému úžasu našel na palubní desce vrstvu slupek od pomerančů. V jiném se zase nacházelo velké množství zmuchlaných papírů, tiketů a také láhví od nealkoholických i alkoholických nápojů. Že se asi na poštu blíží hodně ostrá kontrola, bylo poznat z reakce vedoucího, který s vytřeštěnýma očima vyběhl z místnosti WC. V ní se na dlaždičkách a stěnách nacházely nápisy, které během let psali z naštvanosti či z veselosti mnozí pošťáci. A mnohé z nich se nelichotivě vyjadřovaly o vedoucích, lidech na vedoucích postech pošty i o jiných věcech. A když si tohle všechno vedoucí přečetl, tak naštvaně vběhl do kanceláře k ostatním vedoucím a rozkřičel se, že se musí okamžitě všechno v oné místnosti zamalovat. Tudíž ještě v ten den na WC naklusal uklízeč a dal se do práce. A vedoucí za ním každou chvíli běhal a kontroloval, jak jsou nápisy zamalovávané. Vedoucí mezitím řádili jako ty černé ruky všude možně po poště a měli snahu nějak odstranit či zamaskovat všemožné nedostatky. Je vám určitě jasné, že něco takového bylo nemožné. A když totálně vyjukaní vedoucí svolali kvůli kontrole mimořádnou poradu, tak bylo veselo. A o tom zase někdy jindy. |