říkal jsi
ptáci už řvou
ani mráz jim peří nespálí
jejich vnitřní hodiny
koketují s jarem
už

a tak jsem vstala
křikem
odešla za tebou
a řekla jen -
sevři mě pevně jemně
a tys to tiše udělal   
a dál

nosila jsem pro tebe krajky
nosila jsem ti barevná sklíčka
stuhy
a na tisíc lesklých penízků
se mnou jsi, lásko
přece
nebyl chudý
a pak

než jsem ti stihla napéct
ty nejkřupavější rohlíky
zavoněla ti jiná káva
prý muži to tak mají
nic to neznamená
jen
se to tak prostě stává

a ptáci už zase řvou
já nově s jarem vstávám
a drobné
co zbyly
počítám