Pohladíš zas mé rty okoralé, otřeš slzy s něhou nevídanou, dáš jistotu Všehomíru a vnímat budu Lásku lůna matčina. Nedolehne ke mě zlá myšlenka. Objímat mne bude celý vesmír světlem svým. Bez tuh a nadějí spočinu v srdci tvém. Už nebude TY a Já, už nebudou Oni jen prosté JSME. |