Dílo #61495
Autor:baucis
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.03.2010 12:13
Počet návštěv:811
Počet názorů:14
Hodnocení:11 4 8

Vtedy dávno

S dvojsrdcom pod kabátmi

sme v ozvene svojich krokov

hľadali trúbku Louisa Armstronga.

Až na druhý koniec bieleho mesta

sme preniesli tie kvílivé tóny,

ktorými sme pošteklili hluché uši -

tajne nás vpustili ako votrelcov.

A potom sa noc plná tušených štiav

zlomila.

Natriasala sa zeleným dupotom,

ktorému pristrihli krídla,

až ju ukradlo ráno tiché ako po vymretí:

z otvoreného okna na nás padal sneh.

Na poduške nechával mokré bodky,

ako keby tu stepovalo

tisíc malých stonožiek.

Názory čtenářů
15.03.2010 12:21
patafyzik
fajn závěr
15.03.2010 12:38
Janina Magali
..oslovilo...vtáhlo...*
15.03.2010 13:10
adammi
Evokuje mi to cestu a pobyt na pôrodnicu...ale milo oslovilo*
15.03.2010 14:52
guy
hodně blízká mi je ..
*
15.03.2010 15:05
vk
fajn okrem záveru
15.03.2010 15:07
malékulatékolečko
   
15.03.2010 16:28
baucis
Ďakujem :))
15.03.2010 17:59
josefk
dost bolo snehu! :)
15.03.2010 19:59
sokrates
jo jo
16.03.2010 07:31
baucis
Aj u nás napadalo. Ešte si nepamätám, že by sa maturitné písomky písali v takýto zasnežený deň...
16.03.2010 20:59
Haber
*
21.03.2010 20:40
Lady
a dychom kůzlil dvere do sveta Jazzu skvele
vločky mu roztály v očích a zářily

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)