Paní Jindrová bydlí v domě s pečovatelskou službou. Možná si řeknete "ó, ta se má, je tam o ni skvěle postaráno", ale pravý opak je pravdou. Kvůli svému zdravotnímu stavu by rozhodně patřila spíše do domova pro seniory, jak se nyní říká domovům důchodců. Tam prý o seniory postaráno je. I o ty téměř nepohyblivé, jako je paní Jindrová. Jenže na domovy pro seniory se čeká léta, až někdo zemře. Naproti tomu v domovech s pečovatelskou službou prostě chodí pečovatelky nakupovat, stejně jako klientům bydlícím ve svých bytech. Navíc mohou klienti chodit na hromadné obědy a večeře, pokud tam dokážou dojít. Paní Jindrová tam však už nedojde. Z postele vstává jen s cizí pomocí. Proto jí asistent nosí jídlo, především palačinky, které má paní Jindrová obzvláště ráda. Musí nejdřív nakoupit základní ingredience, usmažit doma v klidu palačinky a dovézt je asi 10 stanic hrozným autobusem do sídliště Novodvorská, kde se ten dům s pečovatelskou službou vynachází.
      Paní Jindrová byla původně právnička, tedy JUDr. Ve svém povolání byla celý život zvyklá někomu rozkazovat, zejména svým klientům. Tento zvyk si udržela i v domě s pečovatelskou službou. Jenže ji tam už dávno nikdo neposlouchá, především ne pečovatelky. Je tam totiž sama klientkou. Pečovatelky jí tak nanejvýš nakoupí a velmi rychle uklidí. Dům s pečovatelskou službou Na Jílovské má totiž 12 pater důchodcovských garsoniér. Nechtěl bych se tam nikdy dostat.
      Obrovským problémem paní Jindrové je hygiena. Domy s pečovatelskou službou žádnou pomoc při hygieně neposkytují, tam má být klient aspoň částečně soběstačný. Přitom nebezpečí číhá všude, například je možnost uklouznutí a pádu ve vaně, pokud tam postižený vůbec dokáže vlézt. Paní Jindrová to však už dávno nedokáže. Asistent ji musí celou svléct, dopravit do vany, namydlit, vykoupat, osušit ručníkem a zase kompletně obléct. Potom jí ohřeje palačinky, na které se paní Jindrová celý den těší. Je to snad jediná radost v jejím smutném dožívání.