Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #61049
Autor:baucis
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.01.2010 13:00
Počet návštěv:939
Počet názorů:15
Hodnocení:9 6

Prolog
Pridávam ďalšiu zo svojich spomienok na krásny čas detstva
Profesionálna hrdosť


Na našu učiteľku Slezákovú bola celá naša prvá C hrdá. Bola neobyčajne prísna. Museli sme sedieť s rukami za chrbtom. Kto sa pohol, dostal pokarhanie. Také pokarhanie bolo dokonca odstupňované: obyčajné vyzeralo ako šikmá červená čiara v žiackej knižke. Oveľa nebezpečnejšie pokarhanie bolo v krúžku. Slovom - naša učiteľka zaviedla hneď od začiatku presné pravidlá. Pri písaní malých písmen to napokon bolo dôležité - veď posúďte sami: malé písmeno p. My, žiaci učiteľky Slezákovej, sme ho písali takto: šikmá čiara zdola nahor, zvislá čiara - a tu pozor! Po zvislej čiare sa vraciame pekne nahor, kde sa pol centimetra pred koncom čiary zvrtneme v elegantnom oblúčiku, ktorým dotiahneme malé písmeno p do vydareného konca. A viete, ako sa učili písať malé písmeno p béčkari? Oni sa po zvislej čiare vôbec nevracali nahor! Oblúčik odporným spôsobom k zvislici jednoducho pripojili! Toľká nedôslednosť! Béčkarmi sme pohŕdali a na našu učiteľku sme boli profesionálne hrdí. Dýchali by sme za ňu. Vždy si vedela so všetkým poradiť okrem dňa, keď nás prišli očkovať. Vtedy Miro Pašš utiekol z triedy. Okrem doktorky ho vždy naháňala polovica učiteľov aj so školníkom. Musíte uznať, že za toto naša učiteľka naozaj nemohla.

Názory čtenářů
23.01.2010 13:01
patafyzik
:)
23.01.2010 13:22
adammi
Krásne spomienky, tiež som raz utiekol, cez prestávku na slivky do susedovej záhrady. Keďže hodinky v tom čase bola vzácnosť, vrátil som sa až na ďalšiu hodinu a nechápal som prečo je učiteľ na mňa zlý.*
23.01.2010 14:14
fungus2
23.01.2010 14:32
Montrealer
Chodil jsem do 1.A. Koncem tohoto významného ročníku k nám přišla oční doktorka, kontrolovala nám zrak a a ukazovala nám takové čudné obrázky, kde bylo odlišnou barvou naznačeno určité písmeno. Já jsem se tenkrát rozbrečel, protože jako jediný ze třídy jsem ta skrytá písmena vůbec neviděl. Pamatoval jsem si to a když nám dělali ten test podruhé, rovnou jsem jim řekl, že žádná skrytá písmena nevidím. Potřetí jsem tenhle test absolvoval v autoškole a samozřejmě, že jsem opět nic neviděl. Přesto mi řidičák dali, protože jsem červenou od zelené rozeznal. Ale neviděl jsem např. červené jahody skrývající se obratně v zeleném listí. Také houby se mi vždycky hledaly dost špatně.
23.01.2010 16:54
Albireo
Já testy barvocitu dělám v pohodě, ale houby také nenajdu.
23.01.2010 18:01
Janina Magali
...hezké vzpomínky...donutila jsi mě psát...:))hezky podle návodu...psacím jsem už nepsala dlouho...hodně let píšu jen tiskacím...:)))
23.01.2010 19:39
malékulatékolečko
Učitelka  - puntíčkářka, ale snažila se dodržet poměr části písmen , který, ač sama učitelka  v současné době prváků, nechápu - jelikož je to pro děti strašně složité a náročné, možná uvedu na omluvu to, že učím na speciální škole- já to p i jiná písmena zvládla, ale mé děti ne tudíž žádný přesah nad obloučkem nevyžaduji jsem ráda, když to p vypadá jako p :-)))) 
24.01.2010 04:36
Montrealer
Po nás u písmeny "p" žádné kolečko nevyžadovali. Já se díky své manuální nešikovnosti naučil jakž-takž psát až ve 3. třídě. Kolečko u "p" jsem sám začal dělat, ale až mnohem později, někdy na průmce.
24.01.2010 10:07
Montrealer
Janina Magali napsal(a):
...hezké vzpomínky...donutila jsi mě psát...:))hezky podle návodu...psacím jsem už nepsala dlouho...hodně let píšu jen tiskacím...:)))
Já píšu psacím, takovým přizpůsobeným, podobným kurzivě, ale když píšu rychle, jsou to stejné nečitelné klikyháky jako to psací písmo, co nás učili ve škole.
Krasopis mě naučili na průmce v Technickém kreslení jako normované technické písmo k popisování tehdy ručně kreslených výkresů, od té doby ho mimovolně používám, protože na průmce jsme těch výkresů nakreslili opravdu hodně.
Dokonce jsem dvakrát krasopisem vpisoval vzorečky do skript a měl jsem to placené (blbě).
Když někdo píše tiskacím rychle, je z toho většinou taky nečitelná mazanice.
24.01.2010 11:35
josefk
pol centimetra, to teda nebylo moc malé :)
24.01.2010 14:09
Montrealer
Když jsem se já učil psát, namáčelo se ještě pero do kalamáře doma i ve škole. Školnice pravidelně doplňovala inkoust. A s tímto předpotopním nářadím jsem se já učil psát. To byl také jediný případ, kdy na mě naši doma kvůli učení řvali, jelikož mně to psaní opravdu nešlo, byl jsem toporný jak necky. Zlepšilo se to až ve čtvrté třídě, kdy mi naši konečně koupili plnicí pero.
25.01.2010 18:27
Janina Magali
Konvalina napsal(a):
Tak to já jsem se učila v první třídě na ekonomce těsnopis. Rázem jsme se celá třída ocitla v rolích prvňáčků, když jsme se učili ty klikiháky, které přes veškerou záhadnost mají svoji logiku a pravidla. Při psaní nám málem vylézal jazyk z pusy, jak jsme si dávali záležet a když jsme četli, slabikovali jsme jak zamlada :-))) Díky za vzpomínky...
těsnopis...to bych chtěla umět...:)
26.01.2010 10:07
baucis
Aj ja by som rada ovládala stenografiu. Keď som bola malá, vymyslela som si tajné písmo a potom neskôr som prišla na to, že vyzerá ako stenografické značky
31.01.2010 12:11
Haber
pekné*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)