Dílo #60904
Autor:Strouhal
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.01.2010 21:34
Počet návštěv:922
Počet názorů:7
Hodnocení:2

...hlas plakal v nás...

 

 

Mlha má

mlhavá
Ta dávná.

Sama zlá.

Plna krás

padala.

A kraj zhas´.

 

Já tam stál.

Havran na

Adama.

Jak mrak. Dál.

 Snad sám -

však rád.

 

Kam zašla

pravda v snách?

Ach! Marná

snaha tvá.

Zklamaná,

zlámala

vaz vlnám.

 

 Začal nám

 strach zas stlát.

Čas váhal.

Láska! Na!

Nahlas řval.

Laskaná.

 

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Strouhal', 05.01.2010 22:31.

Názory čtenářů
05.01.2010 22:00
Mandragora
za prvou sloku*
zní mi.
05.01.2010 22:20
peesha

tenhle žánr mě baví

06.01.2010 10:37
Albireo
 
Mandragora napsal(a):
za prvou sloku*
zní mi.
Podle mne další nejsou horší *
06.01.2010 12:45
Janina Magali
...báseň plná áček...napočítala jsem jich 76...ani v jednom slově A nechybí...nahlas se mi to špatně čte...
když jsem to vyzkoušela - připomnělo mi to písničku
"Holka modrooka.."
kdy se zaměňovaly samohlásky za jednu a zpívalo se třeba:
"halka madraaka nasadavaj a pataka..."

Snad jen ta prní sloka se dá...a tím by to mohlo zkočit.
A ten Havran na Adama - taky dobrý...


jinak sumasumárum - prostě mi to nesedí..ani nezní...:(
06.01.2010 19:20
baucis
Číta sa to dosť krkolomne /prvá strofa ešte znie/. V poslednej strofe ma oslovila myšlienka o strachu, ktorý nám začal stlať.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)