Dílo #60684 |
Autor: | Paulie |
Datum publikace: | 13.12.2009 19:53 |
Počet návštěv: | 374 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 1 |
Prolog |
|
Další noc |
Postává na rozích ulic s tím jeho směšně hrdým výrazem
stojí jako propagandistická socha z časů co jsem nezažil
opírá se o neonový billboard u silnice
o reklamu na hodinový hotel - každý si všimne
někdo pokrytecky pokrčí nos a odvrátí zrak
někdo se chlípně ušklíbne
někdo dělá, že si nevšiml
ale:
oproštěn od velkých slov velkých lidí a rádoby střízlivých pohledů opilců musí každý uznat že
lidé zkrátka MILUJÍ hodinové hotely
a jejich lacinou pompéznost
kdo by se divil, však také září nocí a skrývají rozkoš
a co víc si může malý tvor v tom šírém bóžím světě přát?
a já jsem zas jednou turistou ve vlastní hlavě
a tak naoko zoufale hledám informace nebo alespoň bar
a není třeba příliš přemýšlet
co přijde
jestli dříve padne mlha
nebo se jedna z těch malých nočních víl všude kolem
zase jednou zachová lidsky
aby bylo na co vzpomínat
a čeho litovat
a jako již mockrát využít nějaké té moudrosti z hotelu
a jen tak si zatancovat
a na nic při tom nemyslet
nebo...!
...mlha velmi, velmi zvolna padá jako železná opona...
nebo to prostě nechat plynout
„Když ta holka má na sukni volánky!”
A ty oči!
Ty oči mi rozumí!
Ty oči mě zachrání!
Budou se mnou sdílet můj další tanec s tisíci světel
na symfonii s kompozicí tak složitou a přesto nádhernou
že se nám z toho víru zamotají duše
a možná...!
možná že je pro jednou ani to hnusně obnažující světlo nového dne nerozpojí!
A pak.. pak co?
Budu vědět co říct, až ráno mraky poplují nad střechami paneláků,
od kterých se liší pouze odstínem šedi
a déšť bude zoufale bubnovat na poplach do betonové kůže našich soch
symbolů světa jež si hýčká svou rakovinu (díky společné expanzivní povaze)
a nutí mě k takovému pokrytectví?
Budu pokrytecky lhát - tuším.
Možná budu pokrytecky mlčet.
Možná budu dělat, že spím nebo že jsem jenom třeba tak úplně neslyšel.
Strach mi málokdy dovolí říkat a dělat to, co opravdu chci.
A večer, až ho opět potkám na rohu ulice
a budu míjet tu jeho směšně hrdou tvář
vím, že můžu jenom sklopit oči
a jednou...jednou se mu možná i lehce ukloním. |
|
Názory čtenářů |
13.12.2009 21:09
Pan Japko
|
já mám tyhle texty rád, ale tohle je slabá poetika
|
13.12.2009 23:42
Rubik-On
|
"změna přijde, tu nemusíme honit změna přijde, kotě, stejně jako loni...
...ale co my dva teď tady..."
- buď se na ty čárky vyser uplně a prostě to vysyp nebo to piš správně..
prago union to napsali líp.. skoro každej to napsal líp.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|