LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #60219
Autor:	PaJaS
Druh:	Pro pobavení
Kategorie:	Próza
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	10.11.2009 22:22
Počet návštěv:	1425
Počet názorů:	9
Hodnocení:	1 3
Patří do archívu:	<Soukromý> stanislav: angažovaná díla

Prolog

... Jindřišská věž 9.11.2009

Pytel

    "Vítejte v pytli!" dostávala se moderátorka Michaela Jílková do varu. Pohledem přelétla nevelkou místnost, ve které probíhalo natáčení diskusního pořadu a byla spokojena. Opět se jim podařilo vymyslet pořad, který lidi přitáhl do studia a doufejme i k obrazovkám.
    Znovu jí trochu zatrnulo, když si vzpomněla, jak ji pozval na kobereček generální ředitel televize, kde působila jako moderátorka.
    "Míšo, takhle to dál nejde," začal hned zostra. "Kotel jsme museli přestat vysílat, Máte slovo už má také sestupnou sledovanost, jestli do dvou týdnů nepřijdeš s námětem na nový diskusní pořad, máš padáka." Programový ředitel dostal podobné ultimátum, tak si mozkové závity procvičoval spolu s Míšou.

    "Mám nápad," ukončil několikahodinové mlčení a přemýšlení ředitel a Míša si oddechla. Přece jenom je moderátorka - ne myslitel, scénárista, dramaturg nebo něco podobného.
    "Jaký? Povídej," vyhrkla nedočkavě.
    "Hele – je to strašně jednoduchý. Bude to podobná diskuze jako kotel, ale budeme si zvát jen politiky, kteří nejsou zrovna moc oblíbení. Zavřeme je do pytle a z něj budou odpovídat na otázky publika. A když někdo nebude s odpovědí spokojen, tak si půjde do toho pytle kopnout."
    "No to je geniální," rozzářila se Míša. "A před studiem bychom mohli prodávat těžké boty, aby to mělo tu správnou šťávu." Najednou posmutněla. "No jo, ale kdo k nám do pořadu půjde, když mu budou hrozit kopance. A když jim to neřekneme dopředu, tak máme na krku žaloby." Ředitel jen mávnul rukou.
    "To mám promyšlený, neboj." Tak to Míša pustila z hlavy. Netrvalo dlouho a stála před davem lidí.

    "Koho to tady dneska máme?!" mávala rukama a burcovala dav k šílenství. "Kdo dnes přišel do pytle? Je to hejtman Středočeského kraje doktor David Rath." Lidé se rozvášnili – dupali, tloukli do zábradlí vším, co jim přišlo pod ruku a vřískali. Když se Míše podařilo trochu je uklidnit, pozdravil je politik z pytle.
    "Dobrý večer," ozvalo se z reproduktorů.
    "Pan doktor má v pytli mikrofon, abychom ho všichni dobře slyšeli," přispěchala moderátorka rychle s vysvětlením. "A také pár polštářů, aby nám vydržel až do konce pořadu, hahaha." Dav se začal smát, ale Míša je moc dlouho nenechala. "Tak pojďme k prvnímu dotazu," podala mikrofon jedné stařence, která se po něm sápala z první řady. Potom už to šlo ráz na ráz. Otázka na nesmrtelné poplatky, vyhýbavá odpověď a babička v kanadách přiskočila k pytli a nakopla ho tak, až se posunul o dobrých dvacet centimetrů. V reproduktorech se ozvalo bolestivé zaúpění a publikum aplaudovalo stařence za dobrý zásah. Mikrofon se posunul k dalšímu tazateli, padla otázka na dotace na jízdné a druhý kopanec. Míše po několika trefných kopech a bolestivých výkřicích začalo být doktora Ratha líto, musela však svoji roli nestranné moderátorky dohrát až do konce. Pořad pěkně postupoval, nikdo nezdržoval, aby se dostalo na všechny a málokdo přišel zkrátka – totiž ušetřil pana hejtmana kopance. Až přišel signál z režie, že je čas končit.
    "Čas vyhrazený naší diskusi se chýlí ke konci," sebrala rychle Míša mikrofon dědouškovi, který se ptal už třikrát a pokaždé potrestal odpověď s rozběhem. "Musíme se rozloučit s naším hostem, kterým byl dnes večer doktor David Rath. Děkujeme, že jste přišel do našeho pořadu. Loučím se také s naším milým publikem a v neposlední řadě i s vámi, televizními diváky. Příští týden se opět sejdeme v pytli a hostem bude místopředseda ODS Pavel Bém. Dobrý večer a zůstaňte s námi."

    "Skvělé," chytil ji ihned za dveřmi studia programový ředitel. "Lidé ve studiu byli nadšení, stejně tak doma u obrazovek byla sledovanost vysoká, jen drobná výtka od Rady pro televizní vysílání, že ukazujeme násilí před 22. hodinou."
    "Bylo to hrozný," odvětila mu moderátorka. "I když to není můj 'největší politický oblíbenec', tak takhle brutální nakládačku jsem mu nepřála. Vlastně nikomu bych ji nepřála." Ředitel se pousmál.
    "Tobě je ho líto, co? Tak já ti prozradím malé tajemství." Odvedl ji do maskérny, kde byl zrovna David Rath v péči maskérky. Když Míša viděla jeho obličej, hrající všemi barvami, musela odvrátit zrak. Ředitel se zasmál.
    "Vypadá to hodně věrohodně, co?" Míša se na něj nechápavě zadívala.
    "Jak – věrohodně?"
    "Pan Rath nebyl v tom pytli, ale teď se ho maskérka snaží nalíčit, aby vypadal jako po srážce s partou naštvaných bizonů. V pytli byl kaskadér, který je specialista na nakládačky. Dostal za tu hodinku královsky zaplaceno a tady pan hejtman si za malý poplatek polepší v politické oblíbenosti." Rath se na chvíli přestal kochat svým obrazem v zrcadle a zašklebil se na ně děravým úsměvem. Míša nevěděla, jestli se smát nebo plakat. Maskérka prostě odvedla skvělou práci a kdyby se Míša právě nedozvěděla, jak to vlastně s tím pytlem bylo, bylo by jí doktora dvojnásob líto.
    "A co budeme dělat, když kaskadér nebude chtít nastoupit?" obrátila se na ředitele. Ten jen pokrčil rameny.
    "Pak bude muset politik opravdu zalézt do pytle a vychutnat si styk s veřejností." Míša si rychle spočítala, kdy si bude povídat se svým "oblíbencem" a tedy i datum, kdy by se měl kaskadér hodit marod. Tušila, že to bude drahé. Ale po dnešku věděla, že to bude stát za to.

Epilog