Názory čtenářů |
14.10.2009 13:46
Alan Marceau
|
a vesmír šel na pivo, zdá se |
14.10.2009 14:34
josefk
|
cink :) |
14.10.2009 14:58
Haber
|
dobré* pekné doTýkanie* |
14.10.2009 17:07
Pan Japko
|
ty vole s tim sebevrahem nééé:( to je škoda
|
15.10.2009 17:16
baucis
|
Ja beriem aj toho samovraha. Aj u nás raz jeden skočil zo siedmeho poschodia a nikto si to nevšimol. Pár minút trvalo, kým o ňom začali všetci hovoriť. |
15.10.2009 20:02
stanislav
|
Pan Japko napsal(a): ty vole s tim sebevrahem nééé:( to je škoda navopak to je supr. sbevrah v básni, to je jako magi v polívce. |
15.10.2009 20:05
stanislav
|
Dva
lidi spadli ze střechy. Oba spadli ze střechy pětipatrového domu, z
novostavby. Vsedě sjeli po střeše dolů až na okraj, a tam začali padat. Jejich
pád zpozorovala ze všech nejdříve Ida Markovna. Stála u okna protějšího
domu a smrkala do sklenice. Vtom uviděla, že ze střechy protějšího domu
někdo padá. Zbystřila zrak a vidí, že tam padají hned dva. Úplně
vyvedena z míry, strhla ze sebe košilku a hned s ní začala utírat
opocené okenní sklo, aby lépe viděla, kdo to tam padá. Najednou jí
došlo, že by ji padající mohli zahlédnout nahou a bůhvíco si o ní
pomyslet. Ida Markovna proto odskočila od okna a schovala se za
proutěnou třínožku, na které kdysi stával květináč s kytkou. V tu
chvíli zpozorovala padající ze střechy ještě jiná osoba, žijící v
tomtéž domě jako Ida Markovna, ale o dvě patra níž. Ta osoba se
jmenovala rovněž Ida Markovna. A v tu samou chvíli seděla s nohama na
parapetním prkýnku a přišívala si knoflíček k holínce. Když se podívala
do okna, uviděla ty padající ze střechy. Ida Markovna zaječela,
seskočila z parapetu a rychle chtěla otevřít okno, aby lépe viděla,
kterak se ti padající ze střechy bací o zem. Ale okno se neotvíralo.
Ida Markovna si vzpomněla, že zatloukla okno zespodu hřebíkem, takže se
vrhla ke kamnům, kde měla uložené nářadí: čtyři kladívka, dláto a
kleště. Popadla kleště a běžela zpátky k oknu, kde vytáhla hřebík. Teď
se okno lehce otevřelo. Ida Markovna se vyklonila z okna a viděla,
kterak padající ze střechy dolétali se svištěním k zemi. Na ulici
už se shlukl dav lidí. Už se ozývalo pískání a k místu předpokládaného
neštěstí se beze spěchu blížil policajt malé postavy. Nosatý domovník
starostlivě pobíhal, odstrkoval lidi od sebe a vysvětloval, že padající
ze střechy mohou někoho z davu bacit do hlavy. V této fázi už obě z okna vysunuté Idy Markovny, jedna oblečená a druhá nahatá, ječely a podupávaly. A pak už ti padající ze střechy s rozpřaženýma rukama a vypoulenýma očima dopadli na zem. Tak se i my mnohdy v pádu z výšin už dosažených tlučeme o bezútěšnou mříž naší budoucnosti.
http://hubertxy.webgarden.cz/cteni/daniil-charms.html
|
15.10.2009 20:11
kníže Kropotkin
|
no a citovat charmse pod mou básní, stando, to mě dojímá. zrovna čtu asi popátý jeho deník a jsem úplně v rauši.
|
15.10.2009 20:13
stanislav
|
kníže Kropotkin napsal(a): no a citovat charmse pod mou básní, stando, to mě dojímá. zrovna čtu asi popátý jeho deník a jsem úplně v rauši. též jsem ho četl. je to úžasný. jojo |
15.10.2009 20:18
kníže Kropotkin
|

|
15.10.2009 21:49
Alan Marceau
|
Puškin měl tři syny a všechny idioty |
15.10.2009 23:10
stanislav
|
Alan Marceau napsal(a): Puškin měl tři syny a všechny idioty páni! |
15.10.2009 23:25
kníže Kropotkin
|
Jednomu Francouzi darovali pohovku, čtyři židle a křeslo. Francouz
usedl na židli u okna, ale zachtělo se mu poležet si na pohovce. Ulehl
tedy na pohovku, ale vzápětí zatoužil posedět si v křesle. Vstal tedy z
pohovky a posadil se do křesla jako král, ale to už ho napadlo, že
sedět v křesle je příliš vznešené. To raději obyčejně, na židli.
Přesedl si tedy na židli u okna, ale mnoho si na ní neposeděl. Od okna
nějak foukalo. Francouz si přesedl na židli vedle kamen a zjistil, že
je unaven. Tehdy se rozhodl lehnout si na pohovku a odpočinout si, ale
než došel k pohovce, změnil směr a usedl do křesla.
"Vida, kde je mi dobře!" řekl si Francouz, hned však dodal:
"Ale na pohovce je to určitě lepší."
|
16.10.2009 01:21
stanislav
|
hustý. frantik a pohovka. vo tom to celý v životě je...
|