Dílo #59816
Autor:kníže Kropotkin
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.10.2009 13:01
Počet návštěv:1323
Počet názorů:14
Hodnocení:6 3
Patří do sbírky:Týdny v prázdné čekárně

Prolog
 
Říjen v Praze
dnešního dne se zamyšleně
dotýkám vidličkou a nožem

v kapse jsem našel něco co už dávno neplatí
na chvíli mi byla o něco větší zima
nikdo se nedívá když z okna skáče sebevrah
ve světě jenž má tmavé kruhy pod očima

dnešního dne se zamyšleně
dotýkám vidličkou a nožem
_______ _________ _____
sněží – tak nějak zpomaleně

v pokoji mám podzimní listí a rozbité sklo
a v duši se mi pomalu dělá náledí
šílenec v bílém plášti chytá do sklenice sníh
ve světě jenž většinu času prosedí (u televize)

dnešního dne se zamyšleně
dotýkám vidličkou a nožem
Epilog
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'kníže Kropotkin', 15.10.2009 11:05.

Názory čtenářů
14.10.2009 13:46
Alan Marceau
a vesmír šel na pivo, zdá se
14.10.2009 14:34
josefk
cink :)
14.10.2009 14:58
Haber
dobré* pekné doTýkanie*
14.10.2009 17:07
Pan Japko
ty vole s tim sebevrahem nééé:( to je škoda
15.10.2009 17:16
baucis
Ja beriem aj toho samovraha. Aj u nás raz jeden skočil zo siedmeho poschodia a nikto si to nevšimol. Pár minút trvalo, kým o ňom začali všetci hovoriť.
15.10.2009 20:02
stanislav
 
Pan Japko napsal(a):
ty vole s tim sebevrahem nééé:( to je škoda
navopak to je supr. sbevrah v básni, to je jako magi v polívce.
15.10.2009 20:05
stanislav
Dva
lidi spadli ze střechy. Oba spadli ze střechy pětipatrového domu, z
novostavby. Vsedě sjeli po střeše dolů až na okraj, a tam začali padat.
Jejich
pád zpozorovala ze všech nejdříve Ida Markovna. Stála u okna protějšího
domu a smrkala do sklenice. Vtom uviděla, že ze střechy protějšího domu
někdo padá. Zbystřila zrak a vidí, že tam padají hned dva. Úplně
vyvedena z míry, strhla ze sebe košilku a hned s ní začala utírat
opocené okenní sklo, aby lépe viděla, kdo to tam padá. Najednou jí
došlo, že by ji padající mohli zahlédnout nahou a bůhvíco si o ní
pomyslet. Ida Markovna proto odskočila od okna a schovala se za
proutěnou třínožku, na které kdysi stával květináč s kytkou.
V tu
chvíli zpozorovala padající ze střechy ještě jiná osoba, žijící v
tomtéž domě jako Ida Markovna, ale o dvě patra níž. Ta osoba se
jmenovala rovněž Ida Markovna. A v tu samou chvíli seděla s nohama na
parapetním prkýnku a přišívala si knoflíček k holínce. Když se podívala
do okna, uviděla ty padající ze střechy. Ida Markovna zaječela,
seskočila z parapetu a rychle chtěla otevřít okno, aby lépe viděla,
kterak se ti padající ze střechy bací o zem. Ale okno se neotvíralo.
Ida Markovna si vzpomněla, že zatloukla okno zespodu hřebíkem, takže se
vrhla ke kamnům, kde měla uložené nářadí: čtyři kladívka, dláto a
kleště. Popadla kleště a běžela zpátky k oknu, kde vytáhla hřebík. Teď
se okno lehce otevřelo. Ida Markovna se vyklonila z okna a viděla,
kterak padající ze střechy dolétali se svištěním k zemi.
Na ulici
už se shlukl dav lidí. Už se ozývalo pískání a k místu předpokládaného
neštěstí se beze spěchu blížil policajt malé postavy. Nosatý domovník
starostlivě pobíhal, odstrkoval lidi od sebe a vysvětloval, že padající
ze střechy mohou někoho z davu bacit do hlavy.
V této fázi už obě z okna vysunuté Idy Markovny, jedna oblečená a druhá nahatá, ječely a podupávaly.
A pak už ti padající ze střechy s rozpřaženýma rukama a vypoulenýma očima dopadli na zem.
Tak se i my mnohdy v pádu z výšin už dosažených tlučeme o bezútěšnou mříž naší budoucnosti.


http://hubertxy.webgarden.cz/cteni/daniil-charms.html

15.10.2009 20:11
kníže Kropotkin
no a citovat charmse pod mou básní, stando, to mě dojímá. zrovna čtu asi popátý jeho deník a jsem úplně v rauši.
15.10.2009 20:13
stanislav
 
kníže Kropotkin napsal(a):
no a citovat charmse pod mou básní, stando, to mě dojímá. zrovna čtu asi popátý jeho deník a jsem úplně v rauši.
též jsem ho četl. je to úžasný. jojo
15.10.2009 20:18
kníže Kropotkin

15.10.2009 21:49
Alan Marceau
Puškin měl tři syny a všechny idioty
15.10.2009 23:10
stanislav
 
Alan Marceau napsal(a):
Puškin měl tři syny a všechny idioty
páni!
15.10.2009 23:25
kníže Kropotkin
 Jednomu Francouzi darovali pohovku, čtyři židle a křeslo. Francouz
usedl na židli u okna, ale zachtělo se mu poležet si na pohovce. Ulehl
tedy na pohovku, ale vzápětí zatoužil posedět si v křesle. Vstal tedy z
pohovky a posadil se do křesla jako král, ale to už ho napadlo, že
sedět v křesle je příliš vznešené. To raději obyčejně, na židli.
Přesedl si tedy na židli u okna, ale mnoho si na ní neposeděl. Od okna
nějak foukalo. Francouz si přesedl na židli vedle kamen a zjistil, že
je unaven. Tehdy se rozhodl lehnout si na pohovku a odpočinout si, ale
než došel k pohovce, změnil směr a usedl do křesla.

       "Vida, kde je mi dobře!" řekl si Francouz, hned však dodal:

       "Ale na pohovce je to určitě lepší."
16.10.2009 01:21
stanislav
hustý. frantik a pohovka. vo tom to celý v životě je...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)