| Dílo #59738 |
|---|
| Autor: | Chareas |
| Datum publikace: | 07.10.2009 20:44 |
| Počet návštěv: | 1241 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 5 1 |
| Prolog |
|---|
S veškerou úctou, kterou k tomuto příteli cítím, věnuji autorovi adammi.
A také proto, že mi jsi sám inspirací! (zde).
Pro Tebe!
|
|
| O stavitelství |
Jsem dílo v rukou stavitele:
myšlenky bez tíže
a nesnadný úděl
dýchají rozcestím.
Ještě vyčkávám -
na první vlaštovky
bez adresy -
na své přátele.
Zdvojená nádoba,
křehká skořepina
odhodlává na kopečku,
zda sejít nebo svalit se.
Jsem připraven
v otevřenou náruč
cizí bolest zasadit
a pečlivě zalévat.
Snad jednou uchráním
stíny svého vědomí
zranitelnost duše
i písně dávných přání... |
|
| Názory čtenářů |
07.10.2009 21:47
 Chareas
|
Jen pro snazší pochopení [V mou otevřenou náruč] |
08.10.2009 13:19
 adammi
|
Tak to si ma potešila, ešte sa mi nestalo, aby mi niekto venoval tak krásne slova. Človek je zrkadlo, odráža to, aký v podstate je. * |
08.10.2009 20:05
Chareas
|
Velmi vám děkuji, drazí! Největším štěstím je pro mne úsměv druhého...
A adammi, poselství zde zapsané je speciálně pro Tebe, i když věřím, že o něm již dávno víš. Nechť je Světlo s Tebou! Jsem tady. |
14.12.2009 20:56
Burlev
|
především poslední fajn.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|