Dílo #59725
Autor:JirkaS
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.10.2009 08:53
Počet návštěv:968
Počet názorů:5
Hodnocení:5 1

Prolog
.....
Prázdnota
Vždy s rozedněním
se zvedá

tma
a prach
& zakládají

na omáčku...

To se to mluví
s plnou pusou
jazykem skrze
oko punčochy


...štourám se davem

Dnes jsem si objednal
několik vážně dobrých
knih

Leč přestal jsem číst
přestal jsem vnímat

Kdo jste
vy pršící kameny?

Nějak se začíná a nějak
končí:
preambule
prekluze

Jen - mýmu topinkovači
je to jedno;
mýmu kalnýmu vínu je to
1

a zatímco se držím vprostřed
abych se neutopil

z každýho konce
utíká několik zajímavých

očí

Názory čtenářů
07.10.2009 10:53
HarryHH
Vždy s rozedněním
zaklepe vědomí
na dveře reality ...

a ztopořený penis
tě odvede
na WC ...

k příjemnému zpestření
konečné fáze
životní samovazby ...

*



07.10.2009 11:52
baucis
"To se to mluví
s plnou pusou
jazykem skrze
oko punčochy"
08.10.2009 21:23
midiman
...šťourám se davem... to mi strašně moc připomnělo tu šílenou břečku lidí v tunelech podchodů pražskýho metra, nástupy a výstupy (natlačit/vytlačit), tu anonymní hrůzu lidskýho davu...

To ostatní v básni, to většinou chápu taky.
Tak ať tě to brzo přejde.
10.10.2009 13:46
Rubik-On
 
11.10.2009 21:26
Haber
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)