Kamarád mi nedávno říkal... „Co seš to za buznu, když si mi ošukal holku?“ „Byl jsem opilej a zrovna Ola byla asi nejpodobnější klukovi.“ Dostal jsem pěstí a skácel se k zemi, před očima jsem měl mžitky, zvednul se a ránu Igorovi vrátil. Slyšel jsem, jak mu v nose zapraskalo pár kůstek a konečně si uvědomil, že i mě z koutku stéká krev. Igorovi z nosu přímo proudila. Podal jsem mu ruku a pomohl mu posadit se na židli. Přiložil jsem mu k nosu papírové kapesníky a dal mu hlavu do předklonu. Pohladil jsem ho po vlasech. „Nemyslíš, že ty rány byly úplně zbytečné?“ Nemohl mi odpovědět, ale jen nevěřícně kroutil hlavou. Měl jsem pro něj neuvěřitelnou slabost, ale od určité doby jsem rány vracel. Nos měl sice evidentně zlomený, ale krev už z něj přestávala téct proudem. Došel jsem k baru pro dvě dvojité vodky s ledem a chvilku nato jsme je do sebe kopli. „Jsme stejně dobrý dementi.“ „To jsme.“ „Nemusels ji aspoň šukat před tolika lidma.“ „Moc si na to nepamatuju a ty sám jsi zrovna klátil Evu na záchodcích, tak nechápu to rozčilení.“ „Kdybys aspoň nebyl teplej... Jak se mám teď cejtit, když moje holka spala s buzerantem?“ Došel jsem pro další dvě dvojité. „Měl by ses se mnou vyspat taky, budete si pak kvit.“ „Moc dobře víš, jak buzny nesnášim.“ ......... Druhý den ráno jsem se probral s nehoráznou kocovinou, z postele jsem se svezl na všechny čtyři a odplazil se vyzvracet na záchod. Když jsem se vracel zpátky k posteli, málem mi vypadly oči z důlků. Na mé posteli ležel nahý Igor i Ola. Nasadil jsem zpátečku do koupelny a ještě jednou se vyzvracel. Udělal dva kroky ke sprše a spustil ledový nával. Ostrá tříšť vody se mi zařezávala do celého těla, já se při tom nejen snažil vystřízlivět, ale zároveň si vzpomenout na včerejší večer, jenže od druhé dvojité jsem měl jen prázdné a hodně dokořán otevřené okno. Bál jsem se dalších ran a všech možných následků. Musel jsem v té sprše být snad věčnost a pak byl z pokoje slyšel křik. „Igore, ty buzerante jeden zasranej!“ „Olo, ty děvko!“ „Nikomu kromě mě se asi nikdy nestalo nic horšího. S jednou buznou chodím a s druhou ji ožralá podvedu a aby toho nebylo málo, den potom se vyspim s oběma najednou a úplně stejně ožralá.“ Slyšel jsem, jak se otevírají dveře od balkonu a poté ránu. Vběhl jsem nahý a mokrý do pokoje. Igor ještě ležel na posteli. „Ola skočila.“ „Holky nic nevydrží.“ „Asi jsem taky teplej, včerejšek byl úplně báječnej.“ Radši jsem neříkal, že si na nic nepamatuji a začal Igora líbat. Vůbec se nebránil a jediné, co nás přerušilo, byl zvonící příslušník policejního sboru. |