vzpomínka na někoho kdo mě měl rád, na někoho kdo trápil mou babičku, která byla nádhernou bytostí, ale já už jsem ho poznala jako moudrého pracovitého muže, který mě ukázal svět plný krás
Odešlo dětství
Odešlo dětství odešlo včera
S tvým dechem
Jak němý film s černobílým svitem
Bílý medvěd ještě naposled zamával packou
A pak rozpadlo se dětství
Na tisíce kousků
Jen pár střepin mi vrylo do srdce
Vzpomínku na tvé ruce co hřály mé ledové nohy
Na kůrky od chleba s tvarohem
Na postel v které spaly kontesky
Na šťavnatá jablka co jsi narouboval…
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Lady', 13.06.2009 18:43.
no do háje, cože?
němí film?
ruce hřáli?
kontesky?
tohle se mě absolutně nedotýká... už ten prolog mi připadá, jako by mi vnucoval jakýsi soucit a dojetí... ale to je na nic, to bych měla najít v tom textu...
a text samotný mi připadá dost blbý - patetický, špatně se čte, nemá žádný rytmus, nevzbuzuje ve mně nic - a to ne proto, že by ve mně nic nespalo, to jen, že ten text to bez prologu neumí a na mě účelné prology prostě nefungují