Při cestě do školy jsem v metru potkala studenta. Připadal mi, že přesně ztělesňuje podstatu slova student. Mladý, inteligentní a pilný. Navíc krásný, krásný i uvnitř. Mládí z něj prýštilo, asi se nebálo, že ho jednou bude málo.
Metro zastavilo na konečné stanici, ze dveří vagonu a později i z vestibulu vydávilo tolik lidí. Obrovský proud studentů se rozlévá po cestičkách.
Dejvice, když jsem tu byla poprvé, na mysl mi spadl výraz „studentské městečko“.
A právě teď a tady jsem v Dejvicích, jsem jedna hlava z toho proudu, jsem součástí tolika mladých lidí, kteří touží po vědění.
Blížím se ke své fakultě a spolu s pár dalšími se odtrhávám z proudu. Tenký pramínek vtekl do budovy a poddal se nekonečnému hemžení.
Až mě mládí opustí, studenti budou dál.
A snad až zemřu, zůstane část mé duše nesmrtelná někde mezi seznamy bývalých studentů.
pravý studenti nejsou chytrý ani nažehlený, pravý studenti chlastaj, polehávaj a do školy jezděj jenom pro prachy. maj vousy a dlouhý vlasy na všechno serou
pravý studenti nejsou chytrý ani nažehlený, pravý studenti chlastaj, polehávaj a do školy jezděj jenom pro prachy. maj vousy a dlouhý vlasy na všechno serou