Už 18 let mi vozí pečovatelská služba obědy. Dodávají se i s polévkou a právě s ní byla od začátku potíž: polévky nebyly dobré a až příliš často končily v záchodu. Jenže jídlonosič na polévku jsem musel umývat vždycky, i když jsem polévku nejedl. Ty první polévky byly navíc velice mastné a vodu na umývání jsem si proto musel ohřívat na plynu. Proto jsem se s pečovatelskou službou dohodl, že mi budou dodávat obědy bez polévek, čímž odpadne umývání toho nejmastnějšího a tím i nejprotivnějšího ešusu ze sady jídlonosiče. Pak mi kdosi poradil ten třetí (polévkový) ešus do sady vůbec nedávat, čímž budu mít zaručeno, že mně polévky vozit nebudou.
      Poměry se mění a holky obědářky s nimi. Většinou je vůbec nevidím. Mají klíče od domu i od bytu, odemknou, vymění připravené prázdné jídlonosiče za plné a zase jdou k dalšímu klientovi. Já musím dávat pozor jen na to, aby za sebou zamkly. Ty sobotní jsou z jiné party a občas na to zapomínají.
      Jednou měsíčně přijde holka obědářka vybírat peníze za celé období. To je obvykle jediná příležitost, kdy ji vidím. Posledně to byla malá hezká blondýnečka. Myslel jsem, že je to ta samá, která mi obědy denně nosí, ale není.
      Asi před dvěma týdny se něco změnilo. Najednou jsem zase začal dostávat obědy s polévkami. Zpočátku jsem byl nemile překvapen, že budu zase muset umývat ty mastné ešusy. Jenže od podzimu mi už nevozí normál, ale diabetickou dietu. Tak jsem tu polévku ochutnal a byla zcela snesitelná, nikoliv zralá na vylití, jako před léty. Proto jsem byl zvědav na obědářku, která mi o své vůli začala zase polévky vozit. Dnes jsem ji poprvé spatřil, z okna, protože řidič s pečovatelským autem zastavil kdesi daleko a ona musela nést prázdné jídlonosiče po celé délce ulice. Tak jsem si ji pořádně prohlédl, i když jen zezadu. Malá rozhodně nebyla a blondýnka už vůbec ne. Měla husté černé vlasy, pravděpodobně nabarvené. Teď sbírám odvahu k tomu, že ji odchytím a poradím jí, aby si vlasy barvila na hnědo.