Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #56112
Autor:Mario Czerney
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.03.2009 06:10
Počet návštěv:2180
Počet názorů:11
Hodnocení:15 3 1

2. 3. 1941
nahlížím do svých snů
někdy i do vzpomínek podívám se

Tam kde jsem se narodil,
stalo se z lidí bláto.
A písek odměřuje iluze.
(Často je však vítr rozmetá.)
   To pak svléká mne ortodoxní ticho,
   když v poušti vidím siluety strachu.
        Mají tvoji tvář.
        Oáza mého klidu i beznaděje.

Názory čtenářů
03.03.2009 06:40
Petrusha
prečo sa to volá práve 2.3.1941?
03.03.2009 07:12
slunečnice
za tuto přikoulím jednu
03.03.2009 09:37
Montrealer
pěkné
03.03.2009 09:52
Danny
líbí
03.03.2009 10:26
ferch Llywelyn
válečné datum...ale nepřijdu na to
* za volbu slovních spojení a dojmu, jakým působí
03.03.2009 20:23
Alan Marceau
že by óda na pohraničí? či měl mário včera narozeniny? každopádně je báseň vážně povedená
03.03.2009 23:35
silent
ani slovo navíc.
03.03.2009 23:38
ABDUL-LAH
Súra 49: Komnaty, ája 12 | A.R.Nykl | I.Veselý |
Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně! Což si někdo z vás přeje jíst maso bratra svého mrtvého - vždyť by vám to bylo odporné! Buďte bohabojní, neboť Bůh věru je blahovolný ke kajícníku a slitovný.
10.03.2009 13:49
ovečka
***

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)