Dílo #55623
Autor:Vesly
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:08.02.2009 23:22
Počet návštěv:261
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Prolog
...smířil jsem se s odchode listopadu i s táním polárkového sněhu... znovu...
Ale nikdy nevydechnu po pohledu na odložené kovbojské klobouky a ty červené střevíce...
A neptejte se jak dlouho dokážu zadržet dech...
Dýchavičná
... myslel jsem , že je to jako pocit vyšlapat do desátého patra - -
a vědět, že všichni opraváři výtahu z mého města pokojně oddechují ve stejném rytmu
                                - -  trošičku ukvapeně    se snahou hloubky.

Narážíme...
narážíme na povalené stromy uhnilé od výšky věty:
 "Ale já už nevěřím na víly..."
bez čtyřkolých jeřábků po kapsách se bezhravě pouštíme do pochodu v rovnoběžkách
a náš ušlapaný osud leží někde mezi padlým dřevem a dobře betonovaným - rychle vpřed...

Názory čtenářů
09.02.2009 12:01
Standa
rychle pryč
09.02.2009 12:38
fenoménH
ten plurál, když jeden mluví o sobě mi pokaždé zaráží, chjo.
09.02.2009 13:11
Standa
fenoménH napsal(a):
ten plurál, když jeden mluví o sobě mi pokaždé zaráží, chjo.
jojo, je to tak.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)