Dílo #556
Autor:jose17
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.11.2003 01:45
Počet návštěv:418
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Z NOTÝSKU jedné bludné duše
ČÁST II

4.
Co bylo řečeno šeptem
A nehodí se do tisku?
Státní tajemství mám asi ve svém
Notýsku

Notes je v tašce zánovní
Tu dávám do skříně
Skříň asi ví co je v ní
Chová se podivně

Odmítá prášek na moly
Chce drahé cizí parfémy
Zvyká si rychle na roli
Jedničky mezi skříněmi

V notýsku slova básně mám
Nebo jen první sloku?
Nebo je vše jen sebeklam
Jenž se mi mihnul v oku?

Tajně jsem přece verše psal
Skříň nechám jejím iluzím
Řeknu jí že náš život půjde dál
že o tajnostech stále dosti vím



5.
Spis o mém budoucnu
Je povážlivě tenký
A o minulém mluví
Pozvánky , navštívenky

V obojím je jak šafránu
Zrníček moudrosti
U spisů zívám po ránu
Už bylo snad dost lítosti

Mate mě písmo na obálce
(Zrak je dost špatný k stáru)
Pomalu doutná vzpomínka
Má příchuť kaviáru

Děj za dějem se připomene
Jak čtu si kousek po kousku
Pil jsem a nikdy nebyl u pramene
Nebyl jsem nikdy ve Skotsku

Stýská se nestýská
Dvě strany stejné mince
Nelze ji nepřijmout
Neletět při vzpomínce

Už nejsem přibit na lůžku
Sám chodím po lese
Cítím nejasnou pohrůžku
A nevím , o co hraje se



6.
Není snaha jako snaha
Nejsou slova jako slova
A výtvorem velké snahy
Byla zcela nová slova
Slova učencova

Má karloň Tvá karloň
Naše karloňe
Čtoucí se tu zakoktává
Chtěl osvobodit hlas od karloní
A zamotává se mu hlava

Slovo se valí líně po jazyku
Jako by se chtělo dělit v půl
A slétali na ně ptáci
Namísto hnízdění
Jak na prostřený stůl

Učený čtoucí slovo karloň našel
v ruchu nálezince
Takový nález Zcela nové slovo
Jakoby to byly
Drahocenné mince

Pod tíhou myšlení seděli v3ichni skleslí
Zatím co další pěkná nová slova
rodíla hlava učence
Kdyby snad pochyby o karloňovi vznesli
měl ještě nehrouze a přibáň, navíc šrotence



Názory čtenářů
07.11.2003 10:10
Anonym
první půlka mě velice zaujala a na konci se nějak v těch novotvarech nechytám
:-)

wiki
07.11.2003 14:39
NIN
mám z toho místy pocit, jsi vymyslel první verš sloky, kterej ů něco skutečně znamenal, a pak jsi napsal první, co tě napadlo, že se s tím rýmuje - a že proto je to taky tak dlouhý - takhle se dá básnit donekonečna

a někde je to toporný - moudrosti/lítosti

ale pár obratů se ti tam fakt povedlo, líbí se mi, že z toho jde takovej lehkej, zhulenej pocit :) radostný náladičky
10.11.2003 23:47
Wopi
no, přesně - jsou tam kousky, který bych osobně oželel, ale taky místa, který mě příjemně ovanuly

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)