Do hloubky myšlenek, vstupují kroky Modré, jak kámen Který nic neznamená Melancholický nohejbalista si pouští Pochod rudých námořníků Na tváři ironický škleb soudce Svých já
Bolavé levé varle - zaseklé čelisti brzd Na cestě k předmostí pravých hemisfér A jedno je, zda levých či pravých
Impulsy, těkavé předpony myšlenek Dva roky starých abstinenčních Ve věčném střetu S tím pyšným nic zvaném vůle
Buď vůle tvá i má A má vůle jen má Obráceně by to bylo rouhání Říká si při návratu Z cest za hranice sebe A z hloubi myšlenek ozvěny kroků Modrých jak kámen Žuloví v sloky |