Za chvíli přijde Máťa, slyším

Sedím šedý v šedém křesle

A cituji se z předešlého:

„Šedý jsem v pondělí

Tak obyčejně všedně

Až někde hluboko

Hluboko ve mně

Na jedné noze stojí popelavý pták“

Kroky jdou mnou, já obrazem od Hajného

A na fialovém obraze jsou slyšet

Mé růžové stopy

Chce se mi ještě říci

Za chvíli přijdu i já

Slyším sám sebe a odezírám věty

Posunovací řečí

A je mi hloupé zeptat se:

„Slyšeli jste mne přijít ?“

Když jsem se neslyšel přijít ani já sám!