| Dílo #5506 |
|---|
| Autor: | Diotima |
| Datum publikace: | 03.05.2004 10:39 |
| Počet návštěv: | 485 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | 3 |
| Prolog |
|---|
| Konstantinos Kavafis (1897) |
|
| Starý muž |
Na hlučném konci kavárny, s hlavou skloněnou
nad stolkem, sedí opuštěný starý muž,
noviny před sebou.
A v nevrlé banalitě stáří
myslí na to, jak málo si užil let,
kdy byl silný, výmluvný a dobře vypadal.
Ví, že hodně zestárnul: vidí to, cítí to.
A přitom se mu zdá, že byl mladý ještě včera.
Tak krátká doba, tak krátká.
A myslí na Opatrnost, jak ho napálila,
jak jí věřil - jaká pošetilost -
a jak podváděl ten, kdo říkal: "Zítra je taky den! Máš spoustu času!"
Vzpomíná si, jak nasazoval uzdu nutkáním, vzdával se
radostí. Každá ztracená příležitost
se teď vysmívá jeho nesmyslné obezřetnosti.
Ale tolik přemýšlení, tolik vzpomínání
mu zamotá hlavu. Usíná,
s hlavou položenou na kavárenském stolku.
-------------------------------------------------------------
An old man
At the noisy end of the cafe, head bent
over the table, an old man sits alone,
a newspaper in front of him.
An in the miserable banality of old age
he thinks how little he enjoyed the years
when he had strentgh, eloquence, and looks.
He knows he´s aged a lot: he sees it, feels it.
Yet it seems he was young just yesterday.
So brief an interval, so brief.
And he thinks of Prudence, how it fooled him,
how he always believed - what madness -
that cheat who said: "Tomorrow. You have plenty of time."
He remembers impulses bridled, the joy
he sancirificed. Every chance he lost
now mocks his senseless caution.
But so much thinking, so much remembering
makes the old man dizzy. He falls asleep,
his head resting on the cafe table.
|
|
Počet úprav: 7, naposledy upravil(a) 'Diotima', 03.05.2004 13:00.
| Názory čtenářů |
03.05.2004 10:43
 Johanka
|
Opatrnost ....
prostě vyjádřené *** |
10.05.2004 09:39
 johanna
|
umíš vybírat... krása v originálu i překladu |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|