Dílo #54750
Autor:meteor
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:02.01.2009 15:00
Počet návštěv:1060
Počet názorů:4
Hodnocení:4 1 1

Prolog

něco ti tam hučí…

mě tam?

já, ty tam?

Když umírá...

Autobus co právě projel

jasnými barvami se skvěl

že tajné depo je jeho cíl

mi světly povědět měl

a žádné slovo co

začínalo by velkým L

 

na bobek jsem se posadila

lupnutí v kolenou  co klakson auta

mávám, že jsem k zemi chtěla

a pokusím se vstát už sama

hledala jsem na ledu

schované své velké A

 

vydám se domů cestou přes les

doprovodí mě ten toulavý pes?

citace vzpomínek co špatný přednes

nechává ve mně němý děs

se slzou tuhou mrazem

škrtám pomalu i to eS

 

sepnuté vlasy mi rozpustil smutek

bodlo mě tušení a objal zmatek

vědomí že oněměl i tvůj dotek

vložilo pod jazyk citrónu plátek

z hlavy mi vypadlo

i mé křestní Ká

 

jak tupým zobákem klidně si klovala

myšlenka včerejškem horká

v závěji slov dvě zmrzlá těla

co krutá logika od sebe odstrčila

a nezbylo už ani na vzdech

pro poslední smutné A

Epilog

kdo kam

už se neptám

Názory čtenářů
02.01.2009 15:03
Pan Japko
....
02.01.2009 16:53
nesmrtel
jak oněměl ten dotek...tak to je dost drsný!
02.01.2009 21:32
Rado Roh
:)
04.01.2009 14:00
Rušivej element
smutek zmatek dotek plátek & rytmus děsivej

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)