Autobus co právě projel jasnými barvami se skvěl že tajné depo je jeho cíl mi světly povědět měl a žádné slovo co začínalo by velkým L na bobek jsem se posadila lupnutí v kolenou co klakson auta mávám, že jsem k zemi chtěla a pokusím se vstát už sama hledala jsem na ledu schované své velké A vydám se domů cestou přes les doprovodí mě ten toulavý pes? citace vzpomínek co špatný přednes nechává ve mně němý děs se slzou tuhou mrazem škrtám pomalu i to eS sepnuté vlasy mi rozpustil smutek bodlo mě tušení a objal zmatek vědomí že oněměl i tvůj dotek vložilo pod jazyk citrónu plátek z hlavy mi vypadlo i mé křestní Ká jak tupým zobákem klidně si klovala myšlenka včerejškem horká v závěji slov dvě zmrzlá těla co krutá logika od sebe odstrčila a nezbylo už ani na vzdech pro poslední smutné A |