Tak snadno
bělostné závoje
každovečerní nevěsty
ze smutečna i radování
sklouzávají mi z ramen
když lehce prsty větrnými
laskám tělo z kamene
a srdcem plným hvězd
na svatbě noční
každou noc slibuji
že nerozedním se
že nevrhnu stín
zůstávám

jen

blouděním
po obrysech
když tolik moc
nastálo miluji
Tě