Kpt. kohout Cook

     V popelišti na dvorku
     staví slípky ponorku.
     Že babička neplecha
     žádné vejce nenechá,
     chtějí pláchnout studnou.

     Až námahou rudnou.
     Jenom kohout fláká se,
     prý pracuje na trase,
     ukazuje tam a sem 
     po globusu zobákem:

     "Pořád hloub a hlouběj jen,
     zeměkoulí proplujem,
     žádně strachy, žádný risk,
     uvítá nás ptakopysk."

     Kvok kvok kvok.
     Mně je k smíchu nejvíce,
     že netuší slepice,
     že je kohout cvok.